Ukrajina

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropská části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na jihozápadě jsou jejími sousedy Moldavsko (včetně jako stát mezinárodně neuznaného Podněstří) a Rumunsko, na západě Maďarsko, Slovensko a Polsko a na severu Bělorusko. Jižní hranice státu je tvořena Černým a Azovským mořem, přičemž mezi těmito dvěma moři se nachází poloostrov Krym. Ukrajina má rozlohu 603 628 km², s populací asi 41,7 milionu lidí je osmá nejlidnatější země Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny bylo obydleno od přibližně 32 000 let př. n. l. Území neslo postupně různé názvy pocházející od Skýtů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. Přesněji se její území nacházelo mezi Karpaty a Dněprem na územích dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km². Během středověku byla oblast klíčovým centrem kultury Východoslovanů s tím, že mocný stát Kyjevská Rus formoval základy ukrajinské identity. Po jeho roztříštění ve 13. století bylo území napadeno, ovládáno a rozděleno různými mocnostmi, včetně Polsko-litevské unie, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Ruska. Během 17. a 18. století vznikl a prosperoval Kozácký hetmanát, ale jeho území bylo nakonec rozděleno mezi Polsko a Ruské impérium. V důsledku ruské revoluce vzniklo ukrajinské národní hnutí za sebeurčení a 23. června 1917 byla vyhlášena mezinárodně uznávaná Ukrajinská lidová republika. Po druhé světové válce se západní část Ukrajiny sloučila do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a celá země se stala součástí Sovětského svazu. Ukrajina získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.

Po získání nezávislosti se Ukrajina vyhlásila za neutrální stát;^[3] vytvořila omezené vojenské partnerství s Ruskem a dalšími zeměmi SNS a v roce 1994 rovněž navázala partnerství s NATO. V roce 2013, poté co se vláda Viktora Janukovyče rozhodla pozastavit dohodu o přidružení Ukrajiny do Evropské unie a vyhledávat bližší ekonomické vazby s Ruskem, začala několika měsíční vlna protestů a demonstrací známá jako Euromajdan, což později eskalovalo do ukrajinské revoluce roku 2014, která vedla ke svržení Janukovyče a vytvoření nové vlády. Tyto události tvořily pozadí pro anexi Krymu Ruskem v březnu 2014 a pro válku na východní Ukrajině v dubnu 2014. Dne 1. ledna 2016 požádala Ukrajina o možnost být součástí hluboké a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií.^[4]
Ukrajina je rozvojová země na 74. místě v indexu lidského rozvoje. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.^[5] Ukrajina je však díky své rozsáhlé úrodné zemědělské půdě jedním z největších vývozců obilí na světě.^[6][7] Také si udržuje třetí největší armádu v Evropě, po Rusku a Francii.^[8] Ukrajina je unitární, poloprezidentská republika s oddělenou mocí: zákonodárnou, výkonnou a soudní. Země je součástí Organizace spojených národů, Rady Evropy, OBSE, organizace GUAM a je jedním ze zakládajích členů SNS, přestože už není členem této organizace.

Dělí se na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym.