Vše Evropa Afrika Asie SV Amerika JŽ Amerika Austrálie Nezávislé
vše nenavštívené navštívené
Mapa...

Afrika

Afrika (anglicky  Africafrancouzsky  Afriqueportugalsky Áfricaarabsky أفريقيا‎ (Afrīqiyā)amharsky አፍሪቃ (Äfəriqa)svahilsky Afrika) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.[1]

Rozkládá se jižně i severně od rovníku převážně na východní polokouli. Z větší části je obklopena oceány, na východě Indickým oceánem a na západě Atlantským oceánem. Na severu se nachází Středozemní moře, které odděluje Afriku od Evropy. V oblasti Suezské šíje je tento kontinent spojen s Euroasijskou deskou.
Světadíl zahrnuje četné klimatické oblasti. Je to jediný kontinent, který se táhne od severních mírných zón až po jižní mírné zóny.[2] Velkou část pevniny tvoří pouště (SaharaKalahari), polopouště a savany. V centrální části se pak nacházejí deštné pralesy (Africký deštný prales).

53 afrických státech žije celkem přes 1,2 miliardy obyvatel (2016), což činí 16 % celkové populace Země.[3] Populace je zde nejmladší mezi všemi kontinenty,[4][5] střední věk v roce 2012 byl 19,7 roku, kdežto celosvětový medián byl 30,4 roku.[6] Podle velikosti území je největší zemí tohoto světadílu Alžírsko, podle počtu obyvatel Nigérie. Střední východní Afrika je široce přijímána jako místo původu lidí a velkých lidoopů, o čemž svědčí objevy nejranějších hominidů a jejich předků, které jsou datovány do doby před sedmi milióny let a zahrnují druhy rodů AustralopithecusHomo habilis (člověk zručný), Homo ergaster (člověk dělný) a Homo rudolfensis (člověk východoafrický), spolu s nejstaršími nálezy moderního člověka (Homo sapiens) nalezenými v Etiopii, které jsou z doby před 200 000 lety.[7]

Antarktida (kontinent)

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi. Nachází se téměř celý jižně od Jižního polárního kruhu a je obklopen Jižním oceánem (známým také jako Antarktický oceán) a nachází se na něm geografický jižní pól. Antarktida je pátým největším kontinentem, je asi o 40 % větší než Evropa a má rozlohu 14 200 000 km² Většinu Antarktidy pokrývá antarktický ledový příkrov o průměrné tloušťce 1,9 km.[2]

Antarktida je v průměru nejchladnější, nejsušší a největrnější ze všech kontinentů a má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku. Jedná se převážně o polární poušť s ročním úhrnem srážek přes 200 mm podél pobřeží a mnohem méně ve vnitrozemí. V Antarktidě je zamrzlých asi 70 % světových zásob sladké vody, která by v případě tání zvedla hladinu světového oceánu o téměř 60 m. V Antarktidě se nachází i několik vodních ploch. Antarktida drží rekord v nejnižší naměřené teplotě na Zemi, a to -89,2 °C. V pobřežních oblastech mohou teploty v létě přesáhnout 10 °C.[2] Mezi původní druhy živočichů patří roztočihlísticetučňácituleni a želvušky. Tam, kde se vyskytuje vegetace, má většinou podobu lišejníků nebo mechů.
Ledové šelfy Antarktidy byly pravděpodobně poprvé spatřeny v roce 1820 během ruské expedice vedené Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem a Michailem Lazarevem. V následujících desetiletích probíhaly další průzkumy francouzských, amerických a britských expedic. První potvrzené přistání provedl norský tým v roce 1895. Na počátku 20. století se uskutečnilo několik výprav do nitra kontinentu. Jako první dosáhli magnetického jižního pólu britští badatelé v roce 1909 a geografického jižního pólu poprvé dosáhli norští badatelé v roce 1911.

Antarktidu spravuje přibližně 30 zemí, z nichž všechny jsou stranami systému antarktických smluv z roku 1959. Podle podmínek smlouvy je v Antarktidě zakázána vojenská činnost, těžba, jaderné výbuchy a ukládání jaderného odpadu a také těžba nerostných surovin (minimálně do roku 2048). K roku 2012 vzneslo územní nároky na Antarktidu 7 různých států, jejichž požadavky jsou díky Smlouvě o Antarktidě pozastaveny.Hlavní lidskou činností v Antarktidě a jejím okolí je cestovní ruch, rybolov a výzkum. V letních měsících pobývá na výzkumných stanicích asi 5 000 lidí, v zimě jejich počet klesá na přibližně 1 000. Navzdory odlehlosti má lidská činnost na kontinent značný vliv v podobě znečištěníúbytku ozonové vrstvy a změny klimatu.

Asie

Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř. Eurafrasie. Rozkládá se především na východní a severní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchu Země (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % světové populace. Během 20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází z akkadského slova asu, které znamená východ či rozbřesk.

Austrálie a Oceánie (kontinent)

Austrálie (anglicky Australia) je kontinent s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou nadmořskou výškou. Ačkoliv stát Austrálie zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno celý, jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně Arafurského mořeKorálového moře s Velkým bariérovým útesem, s hloubkou kolem 50 m. Toto moře je jedním z nejdůležitějších mořských ekosystémů a chráněným životním prostorem pro 1500 druhů ryb, 4000 druhů měkkýšů a 400 druhů korálů.

Australský kontinent se tedy skládá z Austrálie, Nové Guineje a přilehlých ostrovů. Nachází se na něm tři státy: AustráliePapua Nová Guinea a Indonésie (zejména provincie Papua a Západní Papua).

Nový Zéland není součástí australského kontinentu, protože se nenachází na jeho kontinentálním šelfu; je však částí ponořeného kontinentu Zélandie. Zélandie a společně s Austrálií tvoří širší region Australasie, jenž je součástí Oceánie.

Evropa

Evropa je území vnímané buďto jako jeden ze šesti světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie. Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie (o přesném průběhu této části hranice nepanuje konsenzus).

Jde o druhý nejmenší světadíl s rozlohou asi 10 058 912 km² (2009)[1] (asi 7 % zemského povrchu), který je zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi 742 500 000 obyvatel Evropy (2013)[2] představuje přibližně 9,6% podíl na světové populaci (údaje k roku 2009).
V Evropě se mimo jiné formovala tzv. západní civilizace. Některé evropské národy hrály roli ve světovém dění v období kolonialismu od cca 16. století do počátku století 20., kdy byl jejich vliv zatlačen do pozadí Spojenými státy americkými – důvodem byla politická a národnostní různorodost Evropy, válečné boje obou světových válek, čtyřicetileté rozdělení Evropy tzv. železnou oponou a přijetí amerického dolaru jako základního mezinárodní platidla (tvorba měnových rezerv jednotlivých států apod.).

Současná politická a jazyková pestrost Evropy komplikují snahy o její politickou centralizaci, včetně území, které jsou součástí Evropské unie. V Evropě se mluví 218 jazyky[3] z nejméně 6 jazykových rodin (indoevropskáuralskáaltajskáafroasijskáseverokavkazská a baskičtina); naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky indoevropské. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na národních základech.

Jižní Amerika

Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu. Celá tato část se nachází na západní polokouli. Její větší část je na jižní polokouli, menší na severní polokouli (čtyři země – VenezuelaGuyanaSurinam a Francouzská Guyana – leží celým svým územím na severní polokouli). Kontinentem prochází rovník a obratník Kozoroha; kontinent je na západě ohraničen Tichým oceánemAtlantským oceánem je ohraničen na východě. Jižní Amerika je spojena se Severní Amerikou úzkou pevninskou šíjí většinou nazývanou Střední Amerika. K propojení kontinentů došlo z geologického hlediska teprve v nedávné době. Na jihu odděluje Drakeův průliv jižní cíp kontinentu tvořený ostrovem Ohňová země od Antarktidy. Na jih od Ohňové země se nachází Hornův mys, který spojuje Atlantský a Tichý oceán.

Severní Amerika

Severní Amerika (anglicky North Americašpanělsky América del Norte nebo Norteaméricafrancouzsky Amérique du Nordnizozemsky Noord-Amerikapapiamentsky Nort Amerikagrónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli. Je také považována za subkontinent Ameriky. Severní Amerika je ohraničená na severu Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským oceánem, na jihu Jižní Amerikou a na západě Tichým oceánem.

Severní Amerika pokrývá území o rozloze okolo 24 709 000 km2 a je tak po první Asii a druhé Africe třetím největším světadílem na planetě Zemi, kde zaujímá 4,8 % z celkového povrchu a 16,5 % z její pevninské části. Geograficky do Severní Ameriky patří i největší ostrov světa Grónsko. Podle odhadu žilo na světadílu v červenci 2008 téměř 579 milionů lidí. Severní Amerika je čtvrtým nejlidnatějším světadílem, hned po Asii, Africe a Evropě.
V Severní Americe se nachází 23 nezávislých států a 21 závislých území. Největší zemí je Kanada a naopak nejmenší je ostrov Navassa, závislé území Spojených států.

Svět a kontinenty

Pojem svět označuje celek přírody, věcí, míst a událostí, které jsou nám přístupné skrze smysly, zkušenosti, rozum a emoce. Nejběžnější význam slova odkazuje na planetu Zemi, její obyvatele a její životní prostředí. V širším slova smyslu se slovo vztahuje na vesmír jako celek.
„Nějaký“ svět (ve smyslu „prostředí“, „životní prostředí“) je prostor, kde se nachází osoba nebo věc, o které se hovoří, a vše, co tento prostor obsahuje, např. něčí svět (něčí domov nebo svět něčí mysli), svět práce, svět vědy atd. V tomto subjektivním smyslu je možno říci, že nežijeme všichni ve stejném světě. (Srovnej s filozofií Nelsona Goodmana)

Svět je též důležitý filosofický pojem. V současném filosofickém myšlení se svět nejčastěji[zdroj?!] chápe jako to, čehož smyslem je být místem k životu. Často se mluví o bytí ve světě (např. Martin Heidegger).

V náboženském myšlení je často zastoupena víra v jiné světy. Častá je zde snaha o únik z tohoto světa (míněn v podstatě svět, ke kterému přistupujeme[kdo?] skrz fyzické smysly), považovaného za svět klamu (např. indický pojem májá či řecké doxa) či duchovního úpadku (různé perské věrouky např. zoroastrismus).

${ location.name }