Norsko

Norsko (norsky (bokmål) Norge, norsky (nynorsk) Noreg, severosámsky Norga), plným názvem Norské království (norsky (bokmål) Kongeriket Norge), je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Má rozlohu 385 207 km² a žije v něm 5 300 000 osob.^[1] Hlavním městem je Oslo. Norsko je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, s Finskem a Ruskem na severovýchodě. Pod norskou suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen, jež leží nedaleko Islandu. Administrativně dosud patří Norsku také ostrov Bouvetøya v jižním Atlantiku. Země si činí nárok i na Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) v Antarktidě.
Norsko je převážně hornatá země, nejvyšší hora Galdhøpiggen měří 2 469 metrů. V její blízkosti také leží dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Na mezinárodní silnici E16, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží Norska, se nachází nejdelší silniční tunel na světě (Lærdalský tunel, 24,5 km dlouhý).

Norsko vytvořilo severský model sociálního státu. Norský stát rovněž udržuje své vlastnictví v klíčových průmyslových odvětvích, jako je těžba ropy a zemního plynu. Ropný průmysl představuje zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP).^[5] Norsko je patnáctým největším světovým producentem ropy na světě.^[6] V přepočtu na jednoho obyvatele je největším těžařem ropy mimo Blízký východ.

Norsko má 4. nejvyšší HDP na obyvatele na světě (v paritě kupní síly).^[7] Od roku 2009 se Norsko umisťuje na první příčce žebříčku Indexu lidského rozvoje, který sestavuje OSN.^[8] Norsko se umístilo na prvním místě i ve Zprávě o světovém štěstí OSN v roce 2017.^[9] Podle indexu demokracie vytvářeného časopisem The Economist má Norsko nejkvalitnější demokracii na světě.^[10] Má rovněž jednu z nejnižších úrovní kriminality na světě.^[11]