Maďarsko

Maďarsko (maďarsky  Magyarország, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika, maďarsky  Magyar Köztársaság, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko^[3]), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka.^[4][5] Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.).

Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy.^[6] Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.^{[7][8][9][10]}

Dnešní Maďarsko je pouze část historického Uherska. Přes dvě třetiny území Uherského království totiž bylo po první světové válce v důsledku Trianonské mírové smlouvy připojeno k sousedním státům, většinou nově vzniklým. Zbytkové Uhersko je od té doby v českém a slovenském prostředí nově nazýváno jako Maďarsko, v chorvatském, bosenském a srbském Ugarska/Угарска a Mađarska/Мађарска a v slovinském Ogrska a Madžarska (jiné jazyky včetně maďarštiny tyto pojmy nerozlišují), po určitou dobu po první světové válce se např. v denním tisku používal také paralelní název Maďarie. Ztráta historických území zesílená o fakt, že vně nových hranic zůstalo několik milionů Maďarů, spolu s tradičním maďarským pocitem izolace a výlučnosti, dodnes do určité míry negativně ovlivňuje vztahy Maďarska s některými jeho sousedy a rezonuje i v maďarské domácí politice.