Bergen - Týden v Norsku (červenec 2017)

Bergen - 8 dní (červenec 2017)

Pátek: Vratislavi
Odjíždím vlakem přes Liberec do Harrachova a přes hranice Polska do Szklarsky Poręby, kde se zdržím na dvě hodiny. Vždy je tato cesta nádherná pozorováním po boku Krkonoš. Dále odjíždím polským autobusem do Vratislavi, který staví na mnoha zastávkách. Procházím náměstí do ranních hodin. V půl páté ráno začíná svítat, tak pokračuji dalším spojem do Poznani.

Sobota: Poznaň, Štětín a let do Bergenu
Mám čas se tři hodiny prospat, ale kvůli dopravní nehodě se cesta o hodinu prodlouží. Nákup jízdenky na vlak dál do Štětína stíhám, ale v poslední chvíli zmateně hledám nástupiště oddělené 100 m od nádraží, kam dobíhám na minutu. Regionální vlak je narvaný, že já i další spolucestující stojí. Průvodčí v každém vagónu zkontroluje během jedné stanice všechny cestující. Skupina štětínských skautů hrají cestou hry, ale mě cesta ubíhá dost pomalu. Jednotvárná krajina, samé holé pláně, občas les, žádné hory, není zajímavá. Při příjezdu do Štětína se ve městě zdržím dvě hodiny než začne liják. Centrum novo staveb a pár historických budov mě nenadchne, tak pokračuji vlakem dál do Goleniówa. Na nádraží nenacházím letištní autobus, přesto mám dost času jít 5 km pěšky. Déšť nepřestává a podobá se norskému počasí, že se promočený odbavuji na checkinu 40 min před odletem, když předtím dojídám jídlo. Mám ho sebou mnohem víc, než si normálně beru, abych něco ušetřil první dny v takto drahém státě. Kupodivu v nejdeštivějším městě zrovna neprší a já mám štěstí využít první večer procházkou centra. Odjíždím z letiště Flesland tramvají ve vzdálenosti 18 km do Bergenu, abych stihl ještě sobotní noc ve městě. Kluby a bary jsou narvané turisty. Norové se také baví na svých zakotvených člunech, popíjí drahý alkohol a pouští si hudbu ve stylu pop, rock a reggae. Procházím ulice historické části Bryggen do dvou rána až ulehnu na kopci města.

Neděle: z města na sever - furt prší
Začíná pršet k ránu, kdy vystoupám výš pod nejstrmější zubačku kopce Fløyen. Celý den intenzivně v intervalech prší, že při 15°C je dost zima a to člověka pak nebaví, když se nemá ani kde ohřát či osušit oblečení.

Vycházím z města na sever chůzí a střídavě jízdou na penny boardu, i když je mokro. Docházím podvečer do městečka Åsane, odkud chci dojít ještě pár kilometrů po rychlostní silnici k kempu. Netrvá ani deset minut a už mě zastavuje policie, že zde nesmím jít. V tu chvíli mě pan policajt ochotně doveze do kempu, když mu ukáži směr na mapě, kam se chci dostat. Jsem na místě a není tu žádný přístřešek, jen karavany a placené chatky, tak pokračuji dál přes lesy k jezeru Hetlebakkstemma. Opět nemohu najít přístřešek, protože nadále prší a jsem mokrý, tak si u jezera podepřu jednu z kánoí dřevem a lehnu si pod ní. Relativně se do rána prospím, kdy už konečně začíná svítat slunce.

Pondělí
Jedu na penny boardu po boku fjordu a z druhé strany vidím dřevěné domky na kopci v Garnes. V poledne se dostávám do městečka Indre Arna. Dnes je třetí den, kdy poprvé jdu nakoupit, i protože v neděli mají všechny obchody zavřené v Norsku. Pokračuji do kopců vesničkami do Borge, odkud už stoupám prudkým kopcem a hustým lesem. Cesta je mokrá a tudíž dost kluzká, že občas padám, jednou se zaseknu o kořen a letím na kámen, ale naštěstí dobře dopadnu, proto našlapuji pozorně. Také bažiny a nasáklé mechy mi promočí úplně boty. Netuším, co bude na konci kopce, ale po vystoupání na rozcestí Borgaskaret se přede mnou otevře nádherný výhled do údolí a dvou jezer Langelivatnet, Tarlebøvatnet v zpovzdálí. Při sestupu do lesů žasnu nádherně mechově zelenými lesy, právě kdy zapadá slunce a jsou fantastické podmínky na focení. Akorát celý den bylo horko a z toho mě bolela hlava, tak zvracím. Už jsem kousek od Bergenu u jezera Svartediket, kde už potkávám běžce a cyklisty na štěrkovité cestě. Musím nabrat energii, tak na okraji města u lanovky na horu Ulriken usínám.

Úterý
Vycházím časně ráno do města. U jezera Store Lungegårdsvann na hladině se krásně odráží domy a stromy na protější straně. Díky průzračně čisté vodě mohu fotit zrcadlové siluety na většině jezer. Jedu na penny boardu z města na západ kolem průmyslového přístavu vystoupat do kopců. Právě je kolem 20°C a svítí slunce, tak se koupu v jezeře Skåleviksvatnet, odkud pokračuji na vrchol Lyderhorn (396 m), ze kterého vidím stovky dřevěných domků a díky dobré viditelnosti daleký výhled, když vetší kopce tu nejsou. Klesám dolů najít obchod v Loddefjordu, abych doplnil zásoby a měl jídlo na kempování. Kousek od města na jich se nachází několik jezer, utábořím se tedy u Småvatnet, na nepřístupném břehu. Musím vyjít obloukem kopec, jinak bych brodil vodu po kolena. Nacházím často borůvky jako jediný zdroj ovoce v okolí. V obchodech je čerstvá zelenina a ovoce drahá, tak nakupuji z konzervy nebo mraženou jako alternativu. Od břehu fouká vítr, tudíž rozdělávám oheň za velkým kamenem. Chodím spát často k ránu, když mimo město v noci při jasné obloze je stále vidět jako by byl stále večer před stmíváním. Člověku se nechce pak spát. K ránu teploty klesají až k 8°C.

Středa: cesta na Bildøy
V přírodě je čisto bez odpadků i u jezerech, kde se koupou lidé a je vidět, jak respektují pravidla parku. Navíc lesy jsou oplocené, kam se vstupuje brankami, tak zvířata neutečou ze svého teritoria. Nacházím staré osady, kamenité zídky, na některých místech, kde žili dříve Vikingové.

Pomalu se přesouvám západně, ale jak mám ztuhlé svaly na ramenou z nošení batohu, dělám si více přestávky. Vítr přestává foukat a mohu rozdělat oheň. Dřevo je po deštích už sušší a tak nebudu už tolik očouzen. Kempuji na ostrově Bildøy (obec Fjell / gps: 60.35824N 5.09674E). Opravdu jsem si toto místo oblíbil.

Čtvrtek: vzhůru do divočiny - napříč Sotrou
Vydávám se odpočatý přes most na další větší ostrov Sotra. Při přecházení větších mostů vítr dosahuje 10 m/s, což může být nepříjemné a k tomu chůze po úzkém chodníku. Jdu si to sám na druhou stranu a snad nikdo nepřechází tento most pěšky. Nikam nepospíchám, tak nevyužívám veřejné dopravy. Kolem celé Sotry vede silnice, ale v středu nebydlí nikdo a je nerovný a nepřístupný terén, což po prozkoumávání mapy přesvědčilo se tam vydat. Počítal jsem s bažinami a postupováním více do středu se mi začaly promáčet boty. Vždycky člověk netuší při našlapování na mechy a do zarostlé trávy, jak hluboko se propadne. Také když vstupuji do neznámého prostředí, kde nejsou ani cesty, jsem opatrnější každým krokem. Častým problémem byly srázy do 50 m, ale vždy jsem našel sestup okolo. Je to pro mě vcelku divočina, i když je vzdálenost pouhých 5 km, tak prodírání, sestupy a výstupy trvají déle. Večer dokoupím jídlo
a vracím se z ostrova Sotry zpět stejnou cestou, protože z něj vede jedna silnice. Kempuji znovu na ostrově Bildøy. Slunce zapadá, je bezvětří, takže ideální podmínky začít kempovat. Vařím si brambory na večeři a i na další dny, protože předpověď hlásí o víkendu déšť.

Pátek: zpět do deštivého Bergenu
Vracím se zpět do Bergenu, kdy se v pátek více baví turisté. Jakmile k večeru začne typické sychravé počasí, všichni jsou zalezlí po barech a klubech. Nerad bych tam šel nejen kvůli předraženým cenám, ale je nepříjemné také dostat se přes ochranku, já navíc s batohem, která je ve většině zábavných podnicích. Po ulicích chodí bezdomovci zřídka, lze si jich všimnout ráno po víkendové párty, kdy sbírají láhve.

Sobota
V Norsku jezdí plno aut na elektro pohon. Mám vybitou elektroniku a na nabíjení solárním panelem je zataženo. Našel jsem zástrčku u prázdného parkoviště, kde se právě elektro auta nabíjejí. Mířím na letiště ulicemi na skejtu, když mám dost času prozkoumávat oblast kolem letiště. Kamkoliv dojdu pěšky, vidím samé pěkné krajiny, zakotvené lodě u břehu a barevné dřevěné domky na jih za městem Blomsterdalen.

Neděle
Kvůli sychravému počasí toho moc nevymyslím, tak 7 hodin před odletem docházím na letiště. Ovšem využiji čas sepisováním článku a tříděním fotek. Odlétám na čas do Gdaňsku dvou hodinovým letem. Mám kolem deseti hodin čas navštívit centrum, nakoupím, ale moc času mi nezbývá, protože se chci vrátit posledním nočním vlakem (22:32) zpět na letiště, abych něco naspal.

Pondělí
Pokračuji v půl sedmé druhým letem do Varšavy a mám celý den na chození po městě. Pociťuji postupně horko v poledních hodinách, že spíše sedávám v trávě. Při teplotách kolem třicítky se nedá chodit, tak počasí v Bergenu bylo příjemnější. V šest odlétám třetím letem do Vratislavi, kde čekám hodinu na transport do České Republiky. Zarezervoval jsem si spolujízdu s BlaBlaCar. Odjíždím s Poláky do Prahy, s kterými si dlouze povídáme anglicky. Ochotně mě dovezou na hlavní nádraží, odkud odjedu posledním vlakem přespat u města v Kralupech.

Info: Bergen a okolí
=> nazývaný též Bránou k fjordům
2. největší město Norska
Nejdeštivější město Evropy (až 213 dní v roce)
Nejstrmější zubačka Fløyen
Bybanen - tramvajová linka z letiště do centra
Bryggen - historická část města
Fisketorget - rybinou vonící centrum
Ulriken (643m) - nejvyšší hora poblíž Bergenu
Kraj: Hordaland

Nejlepší léto je na severu
Panenská příroda - byliny, mechové lesy
Průzračně čistá voda na koupání - skočit si do vody a pak se ohřát u ohně i když je třeba v noci pod 10°C
Kempování při epických západech slunce (západ v 23:00) - po půlnoci se stmívá a při jasné obloze je vidět jako za dne
Dřevěné barevné domky u pobřeží
Lodní přístavy a velké trajekty
Kam dojdu pěšky, je pěkně všude