BACKPACKING LOW COST

Vysoké Tatry - Víkend (únor 2017)

publikováno: 3. 2. 2017

Slovensko polské Tatry během jednoho víkendu na 38 km trase pěšky. Sobotní výstup na Rysy (2499m) a nedělní přesun autobusem k hranicím Polska a přechod Tater do Zakopane byl fyzicky velmi náročný. Teploty se pohybovaly nad nulou a svítilo slunce, tudíž sníh byl mokrý. Nad 2000m se objevovala ledovka na uchozených cestách.

Video Vysoké Tatry - Víkend (únor 2017)

Fotogalerie

 

Slovensko polské Tatry víkend / 38km pěsky a 2 parties

Pátek
Jedu devět hodin vlakem do Popradu s přestupy v Praze a Púchově. Každá cesta je zábavná, když pozorujete krajinu, vymýšlíte plán a program cesty nebo potkáváte zajímavé lidi. Na jedenáctou si schovám věci nedaleko nádraží a jdu si užít večer do Suprise clubu.

Sobota
Musím ráno vyrazit co nejdřív, tak odjíždím električkou do Štrbského plesa dvě hodiny. Stoupáním výš se rozestupují mraky. A už vyrážím tempem kolem chaty u Popradského plesa a potkávám starce, který mi tvrdí, že jen tak nedojdu do Zakopane a je to nebezpečné. Po chvíli zjišťuji, že se vydávám špatnou, druhou delší trasou přes Rysy. Po vyšlapané cestě se občas propadám po kolena a dávám pozor, abych nešlapal do lyžařských stop. Docházím k chatě pod Rysmi, hodinu před vrcholem, kde je úplná mlha a nasvačím se. Pár set metrů pod vrcholem se rychle přesouvají mraky a je vidět krásně azurová obloha s posledním výšlapem přede mnou. Úchvatný pohled pode mnou se rozprostírají hory vyčuhující z mraků jako bych se koukal z letadla dolů. Vychutnávám si půl hodinku s Poláky, kteří pokračují zpět do Polska. Mám stejný směr, jenže ledový strmý svah mi brání sestupu, když nemohu ani zabořit nohu do sněhu a nesklouznout. Nakonec se musím vrátit tou samou cestou směrem na Slovensko, protože bez vybavení, maček a cepínu je to hazard. Tři hodiny sestupuji do Štrbského plesa. Měl jsem v plánu dojít do Zakopane, ale to bych nestihl, tak volím druhý plán a odjíždím do Popradu na DNB party. Cestou ve vlaku se ohřeji, najím se a vysuším ponožky. Ve městě je ještě vánoční výzdoba, tak procházím prosvícené náměstí před půl nocí.

Neděle
Vyhledal jsem na mobilu nejlevnější spoj z Popradu do Zakopane. Vychází to k hranicím 2.6€ a 18 km budu muset ujít, což mám na celý den projít polské Tatry. Hned před vstupem do národního parku mě překvapuje, že musím zaplatit vstup u brány 5 zł nebo 2€. Polské Tatry jsou o něco jiné než slovenské. Smrčky jsou menší a cestou vidím řadu zdobených chatek se šikmou střechou na konci zkosenou do úhlu, což bych vyzdvihl jako hlavní prvek. Při stoupání do 1450 m nejvyšší výšky následně asi 4 hodiny klesám bez přestávek do Toporowy Cyrhly. Potkávám minimum lidí a zasněžená krajina působí uklidňujícím dojmem. Dostat se do centra Zakopane mi zabere další hodinu, tak velmi vyčerpaný usedám na nádraží a ohřívám se u topení. Při přestupu v Krakově autobus má půl hodiny zpoždění. Moc se nevyspím, protože místo na sezení je menší než třeba v letadle a někteří si sklapují sedačky, že jsem stísněný jako sardinka v oleji. S tím se musí počítat, když cestujete nízko nákladově.
REKLAMA
Pro přihlášené návštěvníky se reklamy nezobrazí.

Harmonogram cesty

🚂 [2017-02-03 PÁ 13:40-22:40] Ústí nad Labem - Poprad / České dráhy 359 Kč
🚂 [2017-02-04 SO 09:00-10:00] Poprad - Štrbské Pleso / ZZSK 40 Kč
🚂 [2017-02-05 NE 08:00-09:00] Štrbské Pleso - Poprad / ZZSK 40 Kč
🚍 [2017-02-05 NE 09:00-10:00] Poprad - Lysá Poľana / Bus 70 Kč
🚍 [2017-02-05 NE 19:50-22:05] Zakopane - Kraków / PolskiBus 67 Kč
🚍 [2017-02-05 NE 23:25-06:50+1] Krakov - Praha / PolskiBus 160 Kč
Celkem: 736 Kč
🔗 Slovak Lines
Trasa pěšky 🚶Slovenské Tatry - https://mapy.cz/s/komubozego 20.3 km
Štrbské pleso, Popradské pleso, Žabie pleso, Rysy (2499 m)
Trasa pěšky 🚶Polské Tatry - https://mapy.cz/s/puturotuhe 22.7 km
Lysá Poľana, Polana Rusinowa, Gęsya Szyja, Wakszmuzska Rówień, Psia Trawka, Toporowa Cyrhla, Zakopane

Průvodce zemí Slovensko

Slovenská republika
Hlavní město
Bratislava
Rozloha
49 036 km²
Nejvyšší bod
Gerlachovský štít 2655 m n. m.
Časové pásmo
+1
Poloha
49° s. š., 20° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
5 441 899
Hustota zalidnění
111 ob. / km²
Úřední jazyk
slovenština (úřední), čeština (zčásti úřední), regionálně maďarština, rusínština
Náboženství
římští katolíci (62 %), protestanti (6,9 %), řečtí katolíci (4,1 %), kalvinisté (2 %), pravoslavní (0,9 %), 13 % bez vyznání
Státní zřízení
parlamentní republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
+421
Vízum pro Čechy
Zdarma v rámci EU (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  2019-12 / Bratislava (letiště)
  2018-10 / Bratislava (letiště)
  2018-05 / Bratislava (letiště)
  2018-05 / Bratislava (letiště)
  2017-03 / Košice
  2017-02 / Vysoké Tatry: Poprad, Štrbské pleso
  2016-12 / Malá Fatra
  2016-08 / Bratislava
  2016-02 / Vysoké Tatry: Štrbské Pleso, Starý Smokovec, Hrebienok
  2015-11 / Vysoké Tatry: Tatranská Lomnica, Skalnaté pleso, Slavkovský Nos, Starý Smokovec
  2015-11 / Košice
  2015-09 / Vysoké Tatry: Tatranská Polianka, Sliezsky dom, Popradské pleso

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem, na jihozápadě s Rakouskem, na západě s Českem a na severu s Polskem. V roce 2017 zde žilo 5 441 899 lidí.[1] Hlavním městem je Bratislava, úředním jazykem je slovenština.

Slovensko je členem OSNNATO (od 29. března 2004), OBSE (od 1. ledna 1993), WTOMMFSvětové bankyRady Evropy (od 30. června 1993), EU (od 1. května 2004), EEAEurozóny (od 1. ledna 2009), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. prosince 2007), OECDVisegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.

Před příchodem Slovanů v 5. století žili na území Slovenska především Keltové a Germáni. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástí Sámovy říše a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních center Velké Moravy. Po zániku tohoto státního útvaru pak téměř celé dnešní Slovensko bylo součástí uherského státu; velice malé okrajové části byly pro změnu součástí Moravy (např. osada U Sabotů), či Dolních Rakous (slovenské pohraničí, sousedící s Lanžhotem, či s dnešním Rakouskem). Po vymření uherské dynastie Arpádovců se v Uhrách vystřídalo několik rodů domácího i cizího původu, dokud v 16. století nezískali do svých rukou uherský trůn Habsburkové. S příchodem osvícenství a později během 19. století proběhlo slovenské národní obrození, v rámci něhož Ľudovít Štúr kodifikoval roku 1846 slovenštinu jako národní jazyk Slováků. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potírány maďarizační politikou uherských vlád. Po roce 1918 se Slovensko stalo součástí Československa, v rámci něhož získali Slováci status státotvorného národa. Mezi lety 1939–1945 existovala na území Slovenska takzvaná Slovenská republika, která byla satelitem nacistického Německa. Roku 1945 byl obnoven československý stát, o tři roky později se vlády zmocnil komunistický režim, který byl svržen během listopadové revoluce roku 1989. Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami vyústily roku 1993 v rozdělení Československa, důsledkem čehož vznikla Slovenská republika jakožto suverénní slovenský stát. Od roku 2004 je Slovensko součástí NATO a Evropské unie, v roce 2009 byla v zemi zavedena jednotná evropská měna euro.

Slovensko je parlamentní republikou s demokratickými institucemi. V hospodářství se vyznačuje převážně soběstačnou zemědělskou produkcí, modernizovaným průmyslem a rozvíjejícím se sektorem služeb, který převažuje jak v podílu hrubého domácího produktu, tak pracovní síly. Celkově je ekonomika Slovenska velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu. Dopravní infrastruktura je vzhledem ke geografickému profilu země řidčeji rozprostřena, avšak v současnosti dochází k jejímu rozšíření a modernizaci. V oblasti výroby elektřiny převažují jaderné elektrárny, následované tepelnými a vodními elektrárnamiOzbrojené síly Slovenské republiky jsou integrované do struktur NATO, podílejí se na zahraničních misích a v současnosti jsou plně profesionalizované.

Z okolních států má Slovensko pevné svazky především s Českou republikou. Dříve konfliktní vztahy s Maďarskem se v posledních letech zlepšily. V zemi žijí silná maďarská a početná romská menšina.

Slovensko má bohatou kulturní i vědeckou tradici jakož i množství přírodních a historických památek.

Nenašli jste, co jste hledali? Zkuste vyhledávač.