Marrákeš, Merzouga, Džabal Tubkal - Na cestách po Maroku (říjen 2016)

9.10.2016 - Cesta na letiště
Přiletěl jsem z předešlé expedice z Gruzie na letiště Milano Malpensa. Přesouvám se vlakem na vedlejší letiště do Bergama cca 50 km.

10.10.2016 - První den v Marakeši
Spím poblíž letiště v skleníkových sadech. Za přístřeší nad hlavou jsem fakticky rád, protože celou noc lilo jako z konve. Ráno mě přistihnou zemědělci, jak tam ležím a je super, že mě nechají odejít bez upomínky. V 15 hodin místního času přilétám do Marakeše v teplotním rozdílu cca 15°C. Na letišti stahuji mapu Maroka a promýšlím plán cesty.

Pro mě v prvních dojmech chaotické město, které se nezastaví, a sami vy musíte pořád chodit, jelikož vám každý něco nabízí. Takže než se rozkoukáte, už vám něco nabízejí. Dal jsem si osvěžující pomerančový džus na náměstí Jemaa el-Fnaa s ledem, čerstvě vymačkaný, kde vám ho namíchají za 4 dh. Nebezpečný jsou projíždějící motocykly v úzkých uličkách, že se musíte často vyhýbat. Často jezdí i mal​​é děti. Parky vypadají nádherně a jsou velmi udržované podobně jako ve Francii. Nedovolí si zde nikdo házet odpadky na zem.

11.10.2016 - cesta do Casablanky
Mám otlačené a oteklé nohy od bot, že nemohu chodit, tak si dnes dám pauzu.

Vyrážím večer před sedmou z Marakeše do Casablanky 3 hodiny vlakem za 95 dh. Krajina jen pustá pláň. Po příjezdu se chci omýt v moři a zalehnout na pláži. Procházím od centra na východ podél přístavu, ale všude plot. Přijíždí policie na motorce a vysvětluje, že tato čtvrť je nebezpečná. Svezu se na policejní motorce zpět do centra na nádraží, kde mě nechají, když tvrdím, že jedu do Rabatu vlakem. Sedím až do rána na nádraží a serfuji na wifi.

12.10.2016 - Poznávání Casablanky
Před svítáním přicházím k Mešitě Hasaně II., která je největší v Maroku u břehu Atlantického oceánu. Chvíli sprchne a objeví se nad ní krásná duha. Odjíždím večer vlakem do Temary kousek od Rabatu za 10 dh.

14.10.2016 - pátek Rabat
Po dešti se přede mou vytváří nádherná scenérie. Vysoké vlny šplouchají o břeh a vytváří páry. Pobřeží je lávového povrchu, takže bez zeleně, po kterém jezdí autem rodiny kempovat. Avšak nově se naváží hlína a vysazují rostliny k rekultivaci krajiny. Je tu skvělá rovinka kolem pobřeží z Temary do Rabatu k projíždění na skejtu. Užívám si západ slunce. Večeřím na tržnici a dávám si dva druhy masa na grilu s cibulí a chlebem, co vám naservírují přímo od řezníka za 20 dh.

15.10.2016 - sobota Rabat
Vstávám nad silnicí kolem moře, kde mám bezvadný výhled. Chci se vykoupat, tak hledám místo, kde nejsou velké vlny a osré kameny. Procházím kolem chýší, které hlídají psi, náhle na mě vyběhnou a začnou agresivně štěkat. Jeden mě kousne do kotníku. Naštěstí škrábanec a díra v ponožce. Nechtěl jsem narušit jejich teritorium, ale pouze rychle projít. Omyji se do pasu a vyperu ponožky. Na koupání to v Rabatu rozhodně není.

Odpoledne nakoupím broskve a dám si plný talíř okořeněných grilovaných ryb s chlebovou plackou a cibulí na tržnici. Krásně se rozpadaly a chutnaly výtečně, že lepší ryby jsem nikdy neměl. K tomu sklenička coly a to celé za 15 dh. To je blaho.

16.10.2016 - Cesta do Kenintry
Odjíždím vlakem do Kenintry. Na velikost města je tu dost rozmachu. Mám před sebou trochu delší cestu dostat se k moři. Na penny boardu jedu rychle a na kvalitní povrchu po cyklo trase je to parádní jízda. Už jen hledám místo ke spánku. Vždy prioritní je se cítit bezpečně, ale i pro mě je podstatný výhled. Dnes spím na kopci mezi vyschlými stromy s výhledem na ústí řeky Sebú do Atlantického moře.

17.10.2016 - Kenintra a moře
Slunce pálí, a proto se jedu ošplouchnout do moře. Jsou tu písečné pláže, avšak dlouhý mírně klesající břeh do moře a velké vlny, což není dobré na koupání, ale pro surfaře super místo. Ležením na přímém slunci mě bolí hlava, takže se schovám do stínu než klesne slunce.

18.10.2016 - Cesta do Fes
Řeka Sebú je dost špinavá a hlavně kluzké bahnité břehy, že se nedalo ani omýt. Naštěstí vidím kašnu u nádraží, u které vyperu ponožky a trička. V dětském parku si pak umyji hlavu. V některých městech kašny zapínají zahrádkáři jen dopoledne, když zalévají rostliny. V poledne odjíždím z Kenitry do Fes za 76 dh. Cestou vidím více ovocné sady a chov dobytka. Z centra nakoupím a mizím na okraj města. V tom mě stopne hlídka na motorkách, kam to jdu a naviguje mě do města. Vydám se tedy opačným směrem.

19.10.2016 - Poznávání města Fes a něco o krádežích
Druhý den procházím tržnice obklopené hradbami (Bab Boujloud "The Blue Gate" ???). Ocitám se v končících uličkách, kde bydlí místní a není tu žádný běloch. Nejdotěrnější bývají malé děti, co se za vámi vlečou, jsou velmi zvědaví, chtějí peníze a majetek. Kradou jak straky a když je ignorujete, že s nimy nechcete komunikovat, zvolají na vás frázi "fuck you". Tržnice plné lidí jsou nebezpečné v Maroku, rozepnou vám boční kapsy batohu a ani o tom nevíte. V mém případě prořízli síťovou kapsu od solárního panelu, kde byl mobil napojený k USB, což naštěstí nevypadl zlodějíčku do ruky.

Sedím večer na autobusovém nádraží. Mám nakoupené rybí konzervy, chleby, sušenky a vody. Čekám na autobus do Merzougy v 20:30 za 190 dh.

20.10.2016 - Příjezd do Merzougy a výstup na hřeben písečného kopce
Už časně ráno v půl šesté přijíždím do Merzougy. Už mi místní nabízí hotel za 500 dh či cesto přes poušť na velbloudech. Rychle mizím. Mířím 2 km od městečka se podívat k vyschlému jezeru Lac Dayet Srij. Je tu jen vegetace, takže voda jen hluboko v podzemí. Cestou nacházím kosti zvířat a odpadky. Dopoledne projdu kus pouště a vystoupám na hřeben kopce. Jsem totálně upocený výšlapem a tak vyčkám zakrytý pod hamakou do čtyř hodin než slunce nebude tolik pařit. Štvou mě otravné poletující mouchy. Občas projde nějaký neškodný brouk. Stopy bývají na písku dobře vidět. Do večera si najdu pěkné místo na spaní. Noc je jasná a hvězdy svítí intenzivně.

21.10.2016 - Druhý den v poušti
Ráno je trochu chladnější, i díky slabému větru, že jsem byl jen volně v šusťácích přikrytý hamakou. Sotva než vyleze slunce, fotím. Poušť je bezvadné místo na focení uměleckých fotek. Jednoduché tvary a objekty z několik barev - žlutý písek, modré nebe a tvarů, které vyfouká vítr z písku. Máte klid na přemýšlení a vymýšlení nápadů. Potkávám páry či skupiny až dvaceti turistů v řadě na velbloudech, co si objednali jízdu. Někteří i nocují v chýších, co postavili místní. Jsou jednoduché z dřevěné konstrukce, střecha promokavá z koberce a stěny chráněny proti větru. Merzouga je malá poušť o šířce sotva 5 km, takže máte výhled na obě strany do konce písčitých kopečků. Dostanu se na rovinu k keřům a stromkům, kde přečkám parné odpoledne. Dám si obvyklý oběd sardinky v oleji s chlebovou plackou. Zrovna se koukám na film Bláznivá komedie 2, kde je scéna z pouště v Maroku. Vyrazím zpět podvečer. Hodně jezdí v poušti na čtyřkolkách, terénních autech a motorkách.

22.10.2016 - Cesta do Meknes
Jedu autobusem z Mergouzy do Meknes v 19:00 za 170 dh. Přijíždím časně ráno na nádraží posedět a vyčistit výbavu od písku. Další město, co mě překvapuje svou krásnou architekturou. Večer už mám koupený lístek autobusem zpět do Marakeš. Krásně se vyspím do příjezdu ve dvě ráno na nádraží.

24.10.2016 - Z Marrakech do hor Vysokého Atlasu
Nebudu se v Marakeš dlouho zdržovat. Nakoupím konzervy v supermarketu. Poobědvám tradiční vaječnou omeletou s masem (Plat kefta) za 20dh. Odpoledne odjíždím městským busem Alsa, linkou L35 z Sidi Mimoun autobusové stanice v centru do Tahnaout na konečnou od města (31.329157,-7.951090). Zbytek cesty zhruba 30 km jdu pěsky do Imlilu v kombinaci s jízdou na penny boardu, u kterého mám zrezivělá a zadřená ložiska z deště, tak toho moc neujedu, do startovní vesnice treku do národního parku Toubkal. Před městem Asni sestupuje spolujezdec z motocyklu. Jde se mnou přes půl hodiny a snaží se mi nabídnout guesthouse, ovšem nemám zájem. První den ujdu 20 km za vesnici Imi Oughlad a přespím u řeky Tánsíft??? (31.186880,-7.947192).

25.10.2016 - Imlil a okružní trasa deštěm
Už jsem věděl, že dva dny bude pršet a to v kuse. Po příchodu do Imlil jsem se vydal na východ přes Tamatert a procházel berberské vesničky. Nevím přesnou polohu, protože jsem měl mobil vybitý a šel špatnou cestou. Bohužel jsem nenašel ani střechu nad hlavou či jeskyňku. Byl jsem promrzlý, kompletně promoklý, schovaný v jablečných sadech pod velmi těsnou skálou a hřál se svíčkami. Další den se vracím stejnou cestou do Imlil.

26.10.2016 - Guesthouse odpočinek v Imlil
Jsem úplně promočený. Dám si hrachovou polévku s chlebem na zahřátí. Přejdu o kus dál na kafe a objednám si hlavní jídlo za 50 dh. Tradiční pokrm Maroka "... Kuskus???", který se dělá na kamnech v "..." a moc mi chutnal. V pokrmu jsou brambory, rajčata, cuketa, mrkev a na dně hovězí maso s cibulí v omáčce. Jsem stále promrzlý a potřebuji si osušit komplet věci, tak už odpoledne hledám nějaký guesthouse. Za 80 dh mi nabídne mladík levný pokoj, dám mu 100dh a poprosím ještě o čaj. Maročané pijí čaj ze skleniček, co vypadají jako na velkého panáka či od whisky a hodně sladí. K čaji přikusuji vlašské ořechy. Je tu pootevřené okno, co nejde zavřít, avšak mám dvě tlusté deky.

27.10.2016 - Výstup k chatě Toubkal (3207 m.n.m.)
V devět hodin po vydatné snídani, chlebové palačinkové placce s máslem, několika druhů džemů a výtečném mátovém čaji, odcházím nakoupit. Sotva se otočím na krámek a už na mě berberský prodavač volá, co potřebuji. Nemá chléb, tak honem rychle odbíhá do vedlejšího krámku a mezi tím přede mě pokládá dva druhy oříšků, abych si vybral. Částku chce ještě zaokrouhlit sušenkami na 50 dh. Podobně v restauraci majitel zrovna nevařil, tak mi přinesl jídlo odjinud, z čeho má také kšeft. To mu říkám profesionální obchodníci. Z Imlilu (1900 m.n.m.) k chtě Toubkal (3207 m.n.m.) mi cesta zabrala okolo šest hodin. Celou cestu se jde údolím po boku řeky.

Často prochází berberové s mulami, co vozí náklad. Staří berberové jsou velmi zdatní chodit v horách, vyznají se velmi dobře v cestách a jejich tempu se nedá vzdorovat. Často klusají v nových teniskách a pokud vám chtějí nabídnout zboží či guesthouse, budou vám furt v patách.

U chaty Toubkal (3207 m.n.m.) je znatelně větší zima a sněhová pokrývka. Neměl jsem možnost si vybrat z bankomatu, tak vytahuji poslední peníze a k tomu nějaké eura za ubytování, co stojí 110 dh. Je to i dost levné, protože chata ve skutečnosti patří francouzskému alpskému klubu. Sedím v chatě už od čtyř hodin a vyhřívám se u krbu. Většina turistů zde přespává, aby byla připravena další den k zdolání vrcholu Džabal Tubkal (4167 m.n.m.). Setkávám se s čtveřicí Čechů, kterým vyprávím cestu po Maroku do večera, než všichni ulehneme.

28.10.2016 - Výstup pod Džabal Tubkal
Po osmé vyrážím z chaty severně do údolí. V tom zjistím, že jdu na vrchol špatnou cestou. Chci si udělal čas na focení, tak nikam nepospíchám. V půl jedné už odbočuji správně prudkým stoupáním na vrchol. Ve čtvrt na tři už mě potká průvodce parku a pošle mě zpět, že už je pozdě. Zpět sejdu asi 1500 m.n.m. do setmění, když náhodou najdu parádní místo na spaní pod skalami.

29.10.2016 - Cesta z hor
Předchozí den byl velmi fyzicky náročný, že pokračuji dál v půl jedenácté. Jdu pěšky z Imlilu, když mě nabírá hodný pán s manželkou, co mají cestu do Asni a rozumí anglicky, tak i pokecáme. Ušetřil mi odvoz spoustu času, za což jsem mu vděčný. Co si vyberu peníze a najím se v Asni, nastupuji do narvané maršutky do Marakeš. Chtějí mi hodit bágl na střechu, ihned nesouhlasím, když tam mám cenné věci. Určitě musíte mít také jistotu, komu platíte v maršutce, aby vás neokradli.

30.10.2016 - Z Ben Guerir do Safi
Přijel jsem posledním vlakem minulý večer do Ben Guerir na přestup do Safi jen na noc, protože v Marakeši se špatně hledá místo na spaní od města. Po ranní procházce odjíždím v poledne vlakem. Jak sleduji krajinu, tak vidím samé holé roviny a sem tam keř či kaktus. Když se rozhodnu v Safi zajít do rybářské restaurace u moře, doplatím na to cenou. I když nevypadala nóbl, lidé se chovali mile. Mé domnění v cíli oškubat mě jako turistu a to za salát, ryby a vodu částkou 110 dh. 2 km od centra za průmyslovou oblastí na zpracování ryb se nachází pláž obklopená skalami. Večer ve tmě maskovaný ležím na písku a koukám se na film. Opodál vylezu na kameny se schovat a ulehnout.

31.10.2016 - Safi
Každých pět minut vidím projíždět loď s rybami, za kterou létají hejna racků. Některé ulice dost smrdí rybinou a hlavně odpadky napíchnuté na kaktusy vypadají strašně. Při dnešním koupání jsem byl nadšen přírodní sprchou, vytékající vodou ze skal. Vycházím z města směrem do Souira Kedima. Podél silnice asi 10 km je tu zeď průmyslové oblasti. Po hodině chůze mě nabírá vysmátý řidič kamionu s parťákem, avšak po 15 km, co zastaví k opravně, vystupuji, protože mi nepřišel v pohodě a ani slovo jsme si nerozuměli.

1.11.2016 - Essaouira
Dnes mám v plánu dojít pěšky do Souira Kedima. Po cestě kolem moře fotím a vychutnávám si výhled na skalní útesy, do kterých naráží vlny. V poledne během několika minut nečekaně opadne pláž mlha, ale to už docházím poslední kroky k městečku. Asi hodinu čekám na kruhovém objezdu, až pojede nějaký autobus. Už ho stopuji a nasedám za 30 dh do Essaouiry. Co vystoupím na nádraží, zajdu na ulici na grilované ryby se salátem za 15 dh, co jsem už jednou měl. Přímo z centra jdu rovně ulicí k pláži se osvěžit. Pro serfaře je to tu parádní.

3.11.2016 - 4.11.2016 - Nakupování v Marakeši

Fakta o Maroku:

• Možnost pobytu maximálně 90 dní bez víza
• Vyplnění imigrační karty na letišti => odevzdání karty a při odletu je potřeba znova
• vyplnit a odevzdat na hranici: vyplnění osobních údajů + ubytování - jakýkoliv hotel
• Smlouvání na tržnici o lepší cenu (chléb a voda se nesmlouvá)
• Špatná domluva anglicky, ale lepší Francouzky
• Pozor na svátky, kdy nejezdí autobusy nebo za draho
• V horských chudých oblastech nechodit k večeru přes vesnice, protože malé děti žebrají o
• peníze a nabízí přespání - hotel / popřípadě si od nich koupit, co právě prodávají jako např. vodu či papírové kapesníky, aby daly pokoj
• Negativa: vyjeté špinavé pláže, otravný děcka a průvodci jako klíšťata
• Alkohol se prodává v omezené míře - není veřejný (všude jen kavárny)
• Automaty na výdej vlakových jízdenek v několika jazycích - snadné cestování
• Muži se líbají na uvítanou na obě strany
• Balení do papírových sáčků v obchodě
• Účtenky v supermarketech ve ​francouzčině -> častý supermarket Carrefour