Kosovská Republika

Kosovo,^[7] plným názvem Kosovská republika (albánsky Republika e Kosovës, srbsky Република Косово/Republika Kosovo), je sporné území^[8][9] a částečně uznaný stát^[10][11] v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost na Srbsku jako Kosovská republika. Srbsko považuje tuto republiku za své území a stále na ni vznáší nárok jako na svou vlastní Autonomní provincii Kosovo a Metochie.^[12][13] K září 2020 uznalo samostatnost Kosovské republiky 98 členů OSN z celkových 193.

Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018)^[2]. Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 jako jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.

Dlouhodobé závažné etnické napětí mezi albánskou a srbskou populací zanechalo Kosovo etnicky rozdělené, což vedlo k mezi-etnickému násilí, včetně kosovské války v letech 1998–99.^[14] Válka skončila vojenskou intervenci NATO, který donutila Svazovou republiku Jugoslávie ke stažení svých jednotek z Kosova, které se následně podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 stalo protektorátem OSN. Dne 17. února 2008 kosovský parlament vyhlásil nezávislost na Srbsku, od té doby získala diplomatické uznání jako suverénní stát od 112 členských států OSN, z nichž 15 bylo od té doby staženo. Srbsko odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát,^[15] ale tzv. Dohodou v Bruselu uznalo v roce 2013 legitimitu kosovských orgánů a zvláštní status Kosova v rámci Srbska. Tato dohoda stanovuje, že veřejné instituce v Kosovu jsou výhradně provozovány zvolenou kosovskou vládou, a ne vládou srbskou.

Kosovo není členem OSN, ale je členem Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky, Mezinárodní silniční a dopravní unie (IRU), Rady pro regionální spolupráci, Rady Evropské rozvojové banky, Benátské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.^[16] Kosovo získalo plné členství v mnoha významných sportovních federacích, včetně Mezinárodního olympijského výboru^[17]. V rámci Evropské unie ho uznalo 22 členů z 27.^[18] Kosovo je potenciálním kandidátem na budoucí rozšíření Evropské unie.^[19]