LOW-COST BACKPACKING

Jarní Balkán - Týden (květen 2021)

publikováno: 6. 6. 2021

Letecky do Albánie a zpět pozemní cestou. Takto jsem plánoval týdenní výpravu na Balkán, jelikož na seznamu zemí bez testu se řadila spolu s Makedonií. Cesta zpět autobusem a vlakem trvala několik dní z Albánie přes Černou Horu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko zpět do ČR. Nově jsem navštívil čtyři státy. Stanovil jsem si určitou trasu ujet na mini cruiseru s pěší chůzí v celkovém součtu kolem 230 km po silnici, polních cestách a v blízkosti moře. Navštívil jsem významná města jako v Albánii: Lezhë - Shëngjin, v Černé Hoře: Shköder, Sutomore, Petrovac na Moru, Sveti Stefan, Bar, Budva - v Chorvatsku: Dubrovník, Split, Záhřeb - ve Slovinsku - Lublaň, Jesenice a další.

VIDEO PŘIPRAVUJI - POZDĚJI ZDE

Fotogalerie

 

Už na letišti jsem zapomněl, že se nacházím mimo EU, že mi při zapnutí dat na mobilu během pár minut byl vyčerpán kredit. Po úvaze na místě jsem se vydal přímo z letiště na mini cruiseru na sever k hranicím. Během cesty přes vesnice na mě nečekaně vyběhly čtyři hlídací psi. Uhýbáním o křoví jsem si roztrhl bundu a jeden mě kousl do nohy, když jsem na něj nejspíš zasvítil čelovkou. Po chvíli jsem pokecal s místními Albánci, kteří mi pomohli vrátit se na místo, kde jsem odhodil mini cruiser a ruksak s jídlem, avšak poradil bych si sám.


Turistů jsem potkával opravdu minimum rusky hovořících. Nejvíce jsem měl problém najít někde fast food, protože do restaurace se mi nechtělo, a těch bylo otevřených omezeně.
REKLAMA
Pro přihlášené návštěvníky se reklamy nezobrazí.
Bar (město) - cs.wikipedia.org
Dubrovník - cs.wikipedia.org

Harmonogram cesty s rozpočtem

Jarní Balkán - Týden (květen 2021)
PÁ 7. 5. 2021
17:43-21:51
🚆 4 h 8 min
374 Kč     
Ústí nad Labem - Zossen
České dráhy

SO 8. 5. 2021
06:00-07:00
🚆 1 h 0 min
75 Kč     
Zossen - Berlín, letiště
Deutsche Bahn

SO 8. 5. 2021
08:50-11:05
✈️ 2 h 15 min
1 167 Kč     
Berlín - Tirana
Wizz Air

PO 10. 5. 2021
07:15-10:00
🚌 2 h 45 min
45 Kč     
Lëzhe - Shköder
Bus

ST 12. 5. 2021
10:43-12:50
🚌 2 h 7 min
153 Kč     
Budva - Herceg Novi
Adriatic travel

ČT 13. 5. 2021
21:00-01:40+1
🚌 4 h 40 min
429 Kč     
Dubrovnik - Split
FlixBus

PÁ 14. 5. 2021
08:35-14:54
🚆 6 h 19 min
339 Kč     
Split - Záhřeb
HŽPP

PÁ 14. 5. 2021
16:17-17:07
🚆 0 h 50 min
75 Kč     
Záhřeb - Harmica
HŽPP

PÁ 14. 5. 2021
18:07-22:10
🚆 4 h 3 min
280 Kč     
Dobova - Jesenice
Slovenske železnice

NE 16. 5. 2021
06:07-06:47
🚆 0 h 40 min
171 Kč     
Rosenbach - Villach
ÖBB

NE 16. 5. 2021
07:16-16:02
🚆 8 h 46 min
374 Kč     
Villach - Tábor - Praha
ÖBB

NE 16. 5. 2021
14:39-16:02
🚆 1 h 23 min
122 Kč     
Tábor - Praha
České dráhy

✔ Celkem
  
3 604 Kč     
  

Mapy tras

Harmonogram cesty 🗺️ Jarní Balkán - Týden (květen 2021) - https://mapy.cz/s/buvukuceja
Mini cruiser trasa 🏁73.0 km / letiště Tirana - Lezhë - https://mapy.cz/s/ratudufuno
Mini cruiser trasa 🏁57.0 km / Herceg Novi - letiště Dubrovnik - Dubrovnik - https://mapy.cz/s/jekomoduzo
Mini cruiser trasa 🏁87.0 km / Shköder - Sutomore - Petrovac na Moru - Sveti Stefan - Bar - Budva - https://mapy.cz/s/kogadokaso
Trasa pěšky 🚶15.0 km / Jesenice - Rosenbach - https://mapy.cz/s/jefefunuju

Albánská republika, Republika e Shqipërisë
Hlavní město
Tirana
Rozloha
28 748 km²
Nejvyšší bod
Velký Korab 2764 m n. m.
Časové pásmo
+1
Poloha
41° s. š., 20° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
2 881 057
Hustota zalidnění
100 ob. / km²
Úřední jazyk
albánština, italština, řečtina
Překladač: Google translator (cs-sq)
Náboženství
islám 58,79%, albánské ortodoxní 6,75%, římsko-katolické 10,03%, protestanté 0,14%, jiné 22%, ateisté 2,5%
Státní zřízení
parlamentní republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
355
Vízum pro Čechy
Zdarma v rámci EU (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  05/2021 / Tirana letiště, Lezhë, Shkodër

Albánie (albánsky Shqipëri/Shqipëria, také Arbëria), plným názvem Albánská republika (albánsky Republika e Shqipërisë), je středomořský stát v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Na severu sousedí s Černou Horou, na severovýchodě s Kosovem, na východě se Severní Makedonií a na jihovýchodě s Řeckem. Západní část Albánie leží na pobřeží Jaderského moře, zatímco její jihozápadní část leží na pobřeží Jónského moře. Od Itálie, kterou od Albánie odděluje Otrantský průliv, je vzdálena 72 kilometrů. Hlavní město Tirana, kde žije přibližně 895 tisíc obyvatel, je finančním centrem země. K roku 2011 žilo v zemi 2 821 997 obyvatel.[3] Etnicky se jedná o poměrně homogenní zemi, kterou z 95 % tvoří Albánci, z náboženství zde převažuje islámDemograficky se jedná o velmi mladou zemi, neboť střední věk obyvatelstva je 29,9 let (v porovnání 40,1 let u ČR).[3][4]

Albánie je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rady EvropySvětové obchodní organizace (WTO), Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), Organizace islámské spolupráce (OIC) a jedním ze zakládajících členů Unie pro Středomoří. Od ledna 2003 byla potenciálním kandidátem na vstup do Evropské unie a 28. dubna 2009 o členství v Evropské unii formálně požádala.[5] Od roku 2014 je oficiálním žadatelem o členství, přístupové rozhovory začaly v březnu 2020.[6]

Albánie je parlamentní republikou a tržní ekonomikou. Reformy a transformace trhu otevřely zemi zahraničním investicím, zejména co se týká rozvoje energetického průmyslu a dopravní infrastruktury.[7]

Црна Гора, Crna Gora
Hlavní město
Podgorica
Rozloha
13 812 km²
Nejvyšší bod
Zla Kolata 2534 m n. m.
Časové pásmo
+1
Poloha
42° s. š., 19° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
629 052
Hustota zalidnění
45 ob. / km²
Úřední jazyk
černohorština (úřední), srbština, albánština
Překladač: Google translator (cs-)
Náboženství
72 % pravoslavné, 19 % islámské, 3 % katolické, 1 % ostatní
Státní zřízení
parlamentní republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
382
Vízum pro Čechy
Zdarma v rámci EU (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  05/2021 / Bar, Budva, Herceg Novi

Černá Hora (srbsky Црна Гораčernohorsky Crna Goraitalsky a dalšími západními jazyky Montenegro, do 22. října 2007 plným názvem Republika Černá Hora) je republika v jihovýchodní Evropě při východním pobřeží Jaderského mořesuverénní od roku 2006. Sousedí s Chorvatskem na západě, Bosnou a Hercegovinou na severozápadě, Srbskem na severovýchodě, Kosovem na východě a Albánií na jihovýchodě. Má rozlohu 13 812 km² a čítá asi 620 000 obyvatel. V rámci Evropy patří mezi nejméně lidnaté a nejřidčeji zalidněné státy.

Hlavním městem Černé Hory je Podgorica, kde (včetně aglomerace) žije asi 30 % populace země. Historickým hlavním městem je Cetinje, kde kdysi sídlila černohorská knížata a jeden černohorský král.

Hlavní etnickou skupinou v zemi jsou Černohorci (asi 45 %). Velkou menšinu tvoří Srbové, k této národnosti se hlásí skoro 30 % obyvatel. Významnými národnostními menšinami jsou ještě BosňáciAlbánci a Chorvati. Oficiálním jazykem země je černohorština. Asi 72 procent obyvatel se hlásí k pravoslaví, 19 procent k islámu.

Černá Hora je od června 2017 členem Severoatlantické aliance a je kandidátskou zemí Evropské unie. Je zakládajícím členem Unie pro Středomoří.

Republika Hrvatska
Hlavní město
Záhřeb
Rozloha
56 594 km²
Nejvyšší bod
Sinjal 1831 m n. m.
Časové pásmo
+1
Poloha
45° s. š., 15° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
4 171 954
Hustota zalidnění
76 ob. / km²
Úřední jazyk
chorvatština
Překladač: Google translator (cs-)
Náboženství
římskokatolické 90 %, ortodoxní 4,44 %, islám 1,3 %
Státní zřízení
parlamentní republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
385
Vízum pro Čechy
Zdarma v rámci EU (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  05/2021 / Dubrovnik, Split, Záhřeb

Chorvatsko (starším názvem Charvátskochorvatsky Hrvatska), plným názvem Chorvatská republika (chorvatsky Republika Hrvatska), je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou SlovinskoMaďarskoSrbskoBosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), NATO (od 1. 4. 2009) a Evropské unie (od 1. 7. 2013).[1] Hlavním městem je Záhřeb, který je i jedním z 21 tamních krajů (župchorvatsky županije).

Rozloha Chorvatska je 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v kontinentálním podnebí, zbytek pak v podnebí středozemním. Do rozlohy je započten i povrch více než 1 000 chorvatských ostrovů různých velikostí od největších s rozlohou nad 400 km² (KrkCres), přes menší (BračHvar) až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 4,29 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k chorvatské národnosti.

První Slované na území dnešního Chorvatska dorazili na začátku 7. století, na začátku 9. století vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem se stal Tomislav, roku 925 (od roku 910 do roku 925 vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku 1102, poté vstoupilo do personální unie s Uhrami, tedy s dnešním Maďarskem. Roku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (14931593) s Turky (Osmanskou říší) do čela Chorvatska zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí Habsburské monarchie.

Po skončení 1. světové války Chorvaté se Slovinci a Srby vytvořili mezinárodně neuznaný stát – Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který však existoval jen necelý měsíc. Poté se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 3. října 1929 byl název státu Království Jugoslávie). Za 2. světové války se Království Jugoslávie rozpadlo a vznikl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko. Po válce Chorvatsko společně s dalšími zeměmi založilo federativní republiku Jugoslávie, ve které setrvalo do roku 1991, kdy vyhlásilo nezávislost, jež byla mezinárodně uznaná v roce 1992. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v Chorvatskou válku za nezávislost, která trvala až do roku 1995, a kterou Chorvatsko vyhrálo.

Moderní Chorvatsko je parlamentní republikou. Jedná se o 18. nejpopulárnější turistickou destinaci na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na HDP. Jeho nejdůležitějšími obchodními partnery jsou ItálieSlovinsko a Německo.[2]

Slovinská republika, Republika Slovenija
Hlavní město
Lublaň
Rozloha
20 273 km²
Nejvyšší bod
Triglav 2864 m n. m.
Časové pásmo
+1
Poloha
46° s. š., 15° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
2 061 085
Hustota zalidnění
101 ob. / km²
Úřední jazyk
slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
Překladač: Google translator (cs-)
Náboženství
katolíci: 57,8 %; ateisté: 10,1 %; neznámé/neuvedli: 22,8 %; ostatní: 9,3 %
Státní zřízení
parlamentní republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
386
Vízum pro Čechy
Zdarma v rámci EU (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  05/2021 / Lublaň, Jesenice

Slovinsko (slovinsky Slovenija), plným názvem Slovinská republika (slovinsky Republika Slovenija [reˈpublika sloˈveːnija]), je středoevropský stát. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako první z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 14. 5. 1993), WTO (od 30. 7. 1995), EHPNATO (od 29. 3. 2004), EU (od 1. 5. 2004), Eurozóny (od 1. 1. 2007), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007) a OECD (od 21. 7. 2010). Jeho sousedy jsou RakouskoMaďarskoChorvatsko a Itálie.

Většinu z přibližně dvou milionů obyvatel Slovinska tvoří Slovinci (83 %), následují Srbové (1,98 %) a Chorvaté (1,81 %).[8]
Slovinsko se nachází na území několika menších historických zemí, jeho jádrem je někdejší Kraňsko. Po zániku Rakousko-Uherska se jihoslovanské země postupně zformovaly v jugoslávské království. Za druhé světové války bylo území Slovinska rozděleno mezi Itálii, Německo a Uhersko. V listopadu 1943 se Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie usnesla o obnovení Jugoslávie na federálním základě.[9] Jednou z federálních jednotek se mělo stát i Slovinsko.[10] Za datum vzniku Slovinské republiky je považován 19. únor 1944, kdy byl v Črnomelju Slovinský národněosvobozenecký výbor přeměněn v Slovinskou národněosvobozeneckou radu, v zásadě první slovinský parlament.[11]

Nezávislost na Jugoslávii vyhlásilo Slovinsko 25. června 1991. Na základě Brionské deklarace byla účinnost aktu vyhlášení nezávislosti na tři měsíce pozastavena. 2. října 1991 potvrdilo společné zasedání všech komor Skupščiny úmysl nabýt nezávislost okamžitě, jakmile uplyne tříměsíční moratorium smluvené Brionskou deklarací.[12] Moratorium vypršelo 8. října 1991, kdy Slovinsko definitivně získalo svou nezávislost na Jugoslávii.[12][13]

Cestovní výbava

Přejít na seznam výbavy z této cesty

Přidej komentář

aktualizováno:16. 5. 2021
Tisk / Uložit PDF
  
 
  
Sdílej přátelům
  
Klíčová slova: Balkán, čech v albánii, čech v černé hoře, albánie na skejtu., černá hora na skejtu, čech v chorvatsku, letecky do albánie, Lezhë, Shëngjin, Shköder, Sutomore, Petrovac na Moru, Sveti Stefan, Bar, Budva, Dubrovnik, Split, Záhřeb, Lublaň, Jesenice