Ibiza - Prodloužený víkend na Baleárech (srpen 2020)

25.8.20220 - Odlet / Noc v Miláně
Odlétám z Prahy do Bergama nočním spojem. V půlnoci se dostávám transferem do Milána, odkud čekám na ranní autobus na druhé letiště Malpensa. Vzdálenost mezi dvěma letišti mezi Milánem je 80 km, přesto transfer mě vyjde na 20 euro, protože levnější vlaky v nočních hodinách nejezdí.

Město Miláno je dost nezajímavé, jelikož nenacházejí se zde žádné památky a působí spíše pro bysnys než poznávání. V noci se zalévají automaticky trávníky, projíždí kropící auto a strážní služba. Dost nepříjemné pro ty, co chtějí přespat v parku. Pod lavičkami občas probíhají krysy. Zkušení místní povaleči a bezdomovci přespávají v blízkosti nádraží Milano centrale. Zejména se zde objevuje afroamerická komunita.

26.8.2020 - letiště - Eivissa, Roca Llisa
Let s odbavením se nepatrně o dvacet minut zpozdí, když ani u přepážky nečekají cestující. Ihned pak začíná odbavení, kdy nastupuji pouze s pánem a nikdo jiný neletí. Na palubě je stantartně zhruba pět členů posádky spolu s pilotem. Jedná se o novou linku a let ve středu ráno, tak se nedá očekávat v této době zájem. Při příletu personál mi chci vybrat roušku z automatu, který neakceptuje karty, tak dostávám zdarma, jelikož jsem přiletěl jediný v šátku. Prošlo mi to v Bulharsku, ale zde dbají velmi na opatření. Od budovy terminálu všichni nosí roušky nehledě na vedro.

Vycházím pěšky z letiště dostat se nejkratší cestou k moři. Do centra to vychází na 9 km. Už u silnice míjím billboardy lákající do světoznámých klubů jako Amnesia, Privillige, DC 10, Pacha a Djs jako Carl Cox, Adam Beyer, David Guetta, Erick Morillo, Pete Tong a další. Všechny dobře znám, jelikož se orientuji dobře v taneční scéně elektronické hudby.

V parném horku hledám supermarket na konci města, abych nakoupil na cestu. V tom potřebuji na záchod, tak zaběhnu od silnice mezi křoví. Procházím suchou půdou až došlápnu do bažiny. Propadám se po kolena. Vytahuji nohy až se mi vyzují sandále. Cítím pach žumpy a pomalu odplazím k stabilnímu místu. Ze sandálí mám obrouvskou kouli. Docházím kilometr k moři se umýt a stávím tím zbytečný čas.

Typicky bílá archtektura vytváří impozantní dojem s sytě modrým nebem. Po většinu trasy rostou borovice. V blízkost silnice u krajnice sbírám víno, které mi dodá energii a osvěží. Také zde rostou plody kaktusů nebo granátová jablka. Často na ostrově se vyskytuje červená půda.

Je již plno hodin a stále jdu pěšky. Procházím soukromou čtvrtí, kde auta vjíždí přes závoru a jen se mě zeptá z auta bezpečnostní služba, co tu dělám. Mířím dostat se k moři a přespat. Místo toho bloudím hodiny na golfovém hřišti.

27.8.2020 - Cala Llonga - Santa Eularia des Riu, S Argamassa, Es Canar, Cala Llenya

28.8.2020 - Es Figueral, Cala Sant Vincent
Jak bývá pravidlem, tak na odlehlých místech se nachází nudistické pláže. K jedné takové dojdu a už cestou pokecám s Španělkou z Valencie jménem Erika (39). Zde cítím pravou svobodu lidí.

Jeden bankomat v resortu je mimo provoz. K tomu drahé turistické krámky.

29.8.2020 - Cala Sant Vincent, Portinatx
Vstávám u strmého svahu pod silnicí s výhledem na pláž. V Cala Sant Vincent je jediný nefunkční bankomat, tak si nemohu vybrat hotovost na cestu autobusem. Doufám, že v něm budou brát karty, přesto dle asi neaktuálnímu jízdnímu řádu nejede. Vydám se tedy pěšky 15 km do Portinatx naúplný sever.

Počasí se zhoršuje až na místě vydatně prší. Nákup v místním obchůdku za turistické ceny není ideální a výběr z na místě z více bankomatů ATM je s poplatkem 3.95 EUR.

30.8.2020 - cesta z letiště z Budapešti