Bukurešť - Prodloužený víkend v Rumunsku (únor 2017)

Eurovíkend v Bukurešti - únor 2017

Pátek
Po měsíci letím opět v pátek do Bergama. Tentokrát ale na přestupuji a mířím do Bukurešti. Trasa mě vyšla výhodně za 10+5€. Jenže času mám málo a let má 25 min zpoždění. Jako vždy cestuji na lehko s batohem, kde mám pár kusů oblečení, foto výbavu a něco k jídlu v 1 litrový balíčku, takže výhoda rychle se odbavit. Na přestup mám 15 min. Napětí a adrenalin mě žene kupředu, když netuším kolik lidí se bude odbavovat v pátek. Z dřívějších zkušeností jsem sázel na jistotu a opravdu jsem to stihl.

Dočetl jsem se na internetu, že do MHD se kupuje kartička s jízdenkou (1.4+7 lei) na dvě jízdy. Avšak při koupi nebyly napsané konkrétní údaje v angličtině a neznalý cizinec by nevěděl, jak se má správně potvrdit cesta na kartičku pomocí automatu v autobuse. Vystupuji na zastávce Piata Victoriei, odkud vede hlavní ulice do centra. Vidím spoustu schátralých i nově zrekonstruovaných budov, které mají stavební prvky jako ve Francii, i proto se nazývá Paříž východu. Kostely mezi paneláky působí zajímavě, i tak kontrasty mezi historickou a novo stavbou. Často se u domů válí odpadky vyhozené z okna. Po celém náměstí se rozprostírají bary a obchodní centra, kterých je v celém městě ohromné množství. Často mají otevřeno nonstop, tak o jídlo není nouze. Nemám žádný plán a unavený odpočívám. Po chvíli jsem kontrolován měšťáky, kterým ukáži občanku, obsah batohu a nechají mě jít pryč. Vyhledám tedy místo na spaní o něco dál.

Sobota
V pět ráno podle předpovědi začíná poprchávat. Jsem připraven a mám igelitovou plachtu přes sebe. Do odpoledních hodin prší intenzivně a mě nezbývá než čekat promoklý na nádraží. V čekárně hlídá ochranka s obuškem a bedlivě pozoruje místnost. Protékající řeka městem Dâmboviţa je zelená jako jód, takže ani bych si v ní neumyl ruce. Situace se začíná zlepšovat k večeru, kdy se jdu bavit do centra. U "Theodor Aman" Museum??? vystupují na pódiu místní kapely a stánkaři prodávají místní pochutiny. Hudba mě absolutně nezajímala. V parku večeřím a po chvíli se dám do řeči s vysokoškolačkou, nábožensky zaměřenou, studující filmovou školu. Dále potkávám učitele historie, který mi vypráví o naší zemi. Vcházíme do luxusní restaurace, kde mi ukazuje, jak ji z dřívějších dob zrekonstruovaly a o ulici dál navštívíme do galerii. Překvapuje mě otevřenost lidí, avšak dávám si pozor na neznámé lidi. V luxusních barech a klubech, kterých je v Bukurešti hodně, se baví bohatí turisté.

Neděle
Do poledne nechce ustoupit mlha, tak vyčkávám u paláce Parlamentu, největší budovy v Evropě, abych si udělal fotografii. Před budovou se nachází rozsáhlé parkoviště, kde přijíždí turisté. Směřuji na severo západ k zamrzlým jezírkům Parcul Plumbuita, Colentina.

Pondělí
Zapomněl jsem si z příletu vypnout letový režim a čas ukazoval rumunský, tudíž jsem vstával o hodinu dřív. Na šestou ráno odjíždím do Čech prvně spolujízdou přes BlaBlaCar.