BACKPACKING LOW COST

Kyjev, Rovno - Víkend+ (duben 2017)

publikováno: 19. 4. 2017

Velikonoční Ukrajina na trase Budapešť, Kyjev, Rivne, Klevan, Lvov, Rzesów, Krakow a zpět do ČR. Využil jsem různé dopravní prostředky jako spolu jízdu, letadlo, vlak a bus. Navštívil jsem hlavního město a následně se přesunul do Rivna k příbuzným a na vesnici k poznávání tradic na venkově a oslavě Velikonoční Pásky.

Video Kyjev, Rivne - 5 dní (duben 2017)

Fotogalerie

 

Tradiční Velikonoce na Ukrajině (duben 2017)

Čtvrtek: na letiště do Budapešti
Odjíždím z Prahy do Budapešti spolu jízdou. Protože začínají velikonoční prázdniny, všichni odjíždí pryč a na dálnici se tvoří kolony. Spolu cestuji s mladým Maďarem pracující v IT firmě a 77 let paní, což je pro mě překvapivé, že využívají i starší lidé BlaBlaCar u nás. No a řidič o dva roky starší, majitel nové řady Octavie, je pár měsíců z výroby. Připadám si jako v limuzíně, když se o nás řidič profesionálně stará. Ptá se, jestli nám není zima, nabízí ovoce a dělá přestávky na protáhnutí. Cesta trvá o dvě hodiny déle, tak dorazíme v půlnoci od centra. Před sebou mám dvě hodiny chůze na letiště. Po příchodu v půl třetí se pár hodin prospím v odbavovací hale do rána.

Pátek: Kyjev [Київ]
S posunem času o hodinu přilétám do Kyjeva na letiště Žulhany. Je směšné vidět, jak zavazadla odvážejí traktory. Cestu do centra už znám, tak ani pěší chůzí není z letiště daleká. Zastavují mě dvě YouTuberky na krátkou konverzaci do videa, ale moc se v angličtině nedomluvíme.

Za návštěvu rozhodně stojí Mariinsky park, odkud je výhled na řeku Dněpr. Nachází se zde řada soch, veliký oblouk a visutý most přes silnici. Centrum města je moderní a drahé. Když přejdu pěší most přes řeku, dostávám se do zalesněné oblasti, odkud jdu k starému rezavému dálničnímu mostu Podilsko-Voskresensky, kde žijí bezdomovci. Mají své hlídací psi volně pobíhající. Když procházím kolem nich, doufám, že si mě na dálku nevšimnou. Zřejmě vycítí na dálku cizince a vyběhnou, že musím seběhnout k řece. Přes hodinu se snažím obejít jejich teritorium.

K večeru se ochlazuji, že scházím do podchodu, kde bývají obchody a tržnice. Také potkávám žebráky a hrající umělce, kteří si rádi přivydělají. Poslouchám jejich zpěv, když přísedím a pozoruji kolemjdoucí.

Sobota: cesta do Rivna
V poledne odjíždím vlakem nejnižší třídy osm hodin do Rivna. Vlak je kompletně narvaný, v řadě šest sedaček, tak není vůbec pohodlný. S tolika lidmi se vagón dost zadýchá, že vedrem člověk každou chvíli usíná. Většina jede z obchodu a má ještě na klíně nákupní tašky, což velmi často starci jezdí z tržnice.

Procházím středem města do ranních hodin. Za posledních 15 let od první návštěvy, co si vybavuji, se nic nezměnilo. Budovy, kolotoče v parku, náměstí vypadají stejně. Před Velikonocemi jsou bary zavřené, tak probíhají oslavy svátku v kostele písněmi a průvodem venku. V parku namalovali žáci na stromy papírová vajíčka a po trávě vystavili veliké modely kraslic, se kterými se fotím. V tu chvíli přichází strážním, tak si trochu popovídáme. Do půl třetí ráno konce slavností u kostela odcházím ulehnout do parku.

Neděle: na vesnici od Rivne
V poledne jdu navštívit tetu, abych dostal adresu k babičce na vesnici. Odjíždím s bratrancem Míšou 20 km od města, kde silnice jsou roky v špatném stavu.
Jako každá babička si pamatuje, kolik je každému v příbuzenstvu. Prohlížíme si staré fotografie. Stará se převelice o hosty, že jídla je až moc, tak nemohu nic odmítnout a vše sním.

Nejznámější tradicí na Velikonoce je tlučení vajec. Na stole je upečená "Velikonoční Páska", místo beránka u nás vypadá jako dortík se svíčkou z podobného těsta, ale bez chuti, tak mě to tolik nechutnalo. Akorát poleva je sladká. Berou ho jako boží chléb. Kombinace chutí babičce nevadí. Klobásu či kyselá rajčata v nálevu na "Pásek". Trochu mi je špatně a jsem přejedený. Na řadě je čirý boršč ze zeleného šťovíku s chrupavkami a tukem, opravdu velkými kusy masa, které se snažím rychle sníst a na chuť zapomenout. Tak trochu výzva pro někoho to sníst. Druhý vchod se podávají Holubci, zapečené mleté maso zabalené v listech zelí, které mi chutná.

Pondělí: Klevaň
Odjíždíme ráno s Míšou do Klevane navštívit nejznámější turistické místo Ukrajiny, Tunel lásky, stará železnice po oblouku obrostlá keřem, která je 6 km dlouhá. Zatím není úplné ideální doba k návštěvě, když není tolik zelené lístku keřů na focení. Potom se na skok stavíme k tetě Ruslaně, kde se zdržíme neplánovaně déle, když nás bohatě pohostí, jak u Ukrajinců bývá štědrým zvykem venkovanů. Odjíždíme zpět k mé babičce. Na oběd se podává více slavnostní jídlo. Červený boršč s domácí smetanou a petrželí.
Hlavní vchod se podávají lahodné domácí bramborové klobásy a uzená ryba.

Podvečer odjíždím z vesnice, abych mohl projít Rivne, vyrážíme s Míšou do města navštívit bary. Domluvil si setkání s přáteli, kamarády jeho ženy Julie. Nádherná hospůdka, kde pod stropem projíždí mašinka na kolejnici kolem místnosti. Zapíjíme na setkání a do půlnoci se vracíme v kosem k tetě domů.

Úterý: cesta domů
Vstávám v půl šesté, abych stihl doběhnout přes město na vlak do Lvova. Prožívám jednu z nejkrásnějších cest vlakem ráno v staré električce, kdy přes záclony svítá a místní lidé, jako by byly oblečení 50 let zpět, právě vyráží do práce. Tady se čas opravdu zastavil. I když sedíme nasoukaný 3x2 naproti sobě na lavičce, je tu více kontakt s lidmi.

Domlouval jsem spolu jízdu BlaBlaCar s Polákem, což nebylo úplně snadné, když mluvil potichu a rychle, navíc obdržené zprávy byly v azbuce. Zakoupil jsem sim kartu, protože bych dost utratil za mimo evropskou unii telefonováním (25 UAH sim + 70uah kredit). Také se mi hodí na budoucí plánovanou návštěvu. Vyjíždíme spolu s Ukrajinci od kostela sv. Anny. Po rychlo silnici jedeme svižně až zastavíme na hranicích. Mám rezervaci na bus z Polska a řidič Serhii chce urychlit čekání na hranicích, že prokáže rezervaci, aby jsme se dostali do rychlejšího odbavovacího pruhu. Avšak celníkům je jedno, kdo kam pospíchá, pokud nemá diplom nebo chce zaplatit. Po 3,5 hodinách čekání a kontroly frčíme do Rešova. Venku je kosa do ranních hodin a radši trávím čas nakupováním v obchodním centru. Odjezd s PolskiBus před půl nocí se protáhne o tři hodiny později z důvodu sněžení a zácpy po svátcích.

---
Velikonoční Ukrajina na trase Budapešť, Kyjev, Rivne, Klevan, Lvov, Rzesów, Krakow a zpět do ČR. Využil jsem různé dopravní prostředky jako spolu jízdu, letadlo, vlak a bus. Navštívil jsem hlavního město a následně se přesunul do Rivna k příbuzným a na vesnici k poznávání tradic na venkově a oslavě Velikonoční Pásky.
REKLAMA
Pro přihlášené návštěvníky se reklamy nezobrazí.

Harmonogram cesty

🚘 [2017-04-13 ČT 16:40-00:00+1] Praha - Budapešť / BlaBlaCar 500 Kč
✈️ [2017-04-14 PÁ 08:20-11:00] Budapešť - Kyjev / Wizz Air 775 Kč
🚂 [2017-04-15 SO 12:15-20:03] Kyjev - Rivno / Ukrzaliznytsia 51 Kč
🚂 [2017-04-17 PO 06:46-09:36] Rivne - Lvov / Ukrzaliznytsia 62 Kč
🚘 [2017-04-18 ÚT 12:00-17:00] Lvov - Rešov / BlaBlaCar 146 Kč
🚍 [2017-04-18 ÚT 18:00-21:00] Rešov - Krakov / PolskiBus 50 Kč
🚍 [2017-04-18 ÚT 23:25-06:50+1] Krakov - Praha / PolskiBus 100 Kč
Celkem: 1 684 Kč

Průvodce zemí Ukrajina

Україна
Hlavní město
Kyjev
Rozloha
603 700 km²
Nejvyšší bod
Hoverla 2061 m n. m.
Časové pásmo
+2
Poloha
49° s. š., 32° v. d. - mapy.cz
Počet obyvatel
44 033 874
Hustota zalidnění
77 ob. / km²
Úřední jazyk
ukrajinština
Náboženství
pravoslavné a řeckokatolické křesťanství a Rodnověří
Státní zřízení
poloprezidentská republika
Měna / Aktuální kurz
Předvolba
+380
Vízum pro Čechy
90 dní zdarma (cestovní pas)
Počasí
Ubytování
Další průvodci

Navštívená místa

  2018-12 / Kyjev, Rovno
  2018-05 / Kyjev, Dnipro
  2018-01 / Lvov, Užgorod, Rovno / Karpaty: Mukačevo, Volvets, Khust
  2017-04 / Kyjev, Rovno, Lvov
  2016-07 / Kyjev, Poltava, Mykolaiv, Oděsa
  2009-08 / Rovno
  1999-08 / Rovno
  1994-08 / Rovno

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropská části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na jihozápadě jsou jejími sousedy Moldavsko (včetně jako stát mezinárodně neuznaného Podněstří) a Rumunsko, na západě MaďarskoSlovensko a Polsko a na severu Bělorusko. Jižní hranice státu je tvořena Černým a Azovským mořem, přičemž mezi těmito dvěma moři se nachází poloostrov Krym. Ukrajina má rozlohu 603 628 km², s populací asi 41,7 milionu lidí je osmá nejlidnatější země Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny bylo obydleno od přibližně 32 000 let př. n. l. Území neslo postupně různé názvy pocházející od Skýtů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. Přesněji se její území nacházelo mezi Karpaty a Dněprem na územích dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km². Během středověku byla oblast klíčovým centrem kultury Východoslovanů s tím, že mocný stát Kyjevská Rus formoval základy ukrajinské identity. Po jeho roztříštění ve 13. století bylo území napadeno, ovládáno a rozděleno různými mocnostmi, včetně Polsko-litevské unieRakouska-UherskaOsmanské říše a Ruska. Během 17. a 18. století vznikl a prosperoval Kozácký hetmanát, ale jeho území bylo nakonec rozděleno mezi Polsko a Ruské impérium. V důsledku ruské revoluce vzniklo ukrajinské národní hnutí za sebeurčení a 23. června 1917 byla vyhlášena mezinárodně uznávaná Ukrajinská lidová republika. Po druhé světové válce se západní část Ukrajiny sloučila do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a celá země se stala součástí Sovětského svazu. Ukrajina získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.

Po získání nezávislosti se Ukrajina vyhlásila za neutrální stát;[3] vytvořila omezené vojenské partnerství s Ruskem a dalšími zeměmi SNS a v roce 1994 rovněž navázala partnerství s NATO. V roce 2013, poté co se vláda Viktora Janukovyče rozhodla pozastavit dohodu o přidružení Ukrajiny do Evropské unie a vyhledávat bližší ekonomické vazby s Ruskem, začala několika měsíční vlna protestů a demonstrací známá jako Euromajdan, což později eskalovalo do ukrajinské revoluce roku 2014, která vedla ke svržení Janukovyče a vytvoření nové vlády. Tyto události tvořily pozadí pro anexi Krymu Ruskem v březnu 2014 a pro válku na východní Ukrajině v dubnu 2014. Dne 1. ledna 2016 požádala Ukrajina o možnost být součástí hluboké a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií.[4]
Ukrajina je rozvojová země na 74. místě v indexu lidského rozvoje. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.[5] Ukrajina je však díky své rozsáhlé úrodné zemědělské půdě jedním z největších vývozců obilí na světě.[6][7] Také si udržuje třetí největší armádu v Evropě, po Rusku a Francii.[8] Ukrajina je unitárnípoloprezidentská republika s oddělenou mocízákonodárnouvýkonnou a soudní. Země je součástí Organizace spojených národůRady EvropyOBSEorganizace GUAM a je jedním ze zakládajích členů SNS, přestože už není členem této organizace.

Dělí se na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym.

Nenašli jste, co jste hledali? Zkuste vyhledávač.