Zoufalství - Sbírka básní (2013/14)

kategorie: projekty 
klíčová slova: básně na duši, osobní básně, básně o citech, vyznání básní, sbírka básní, autorské psaní, z duše mé, básně o zoufalství, básně o spaní, odpuštění básně, bolest duše báseň, básně nikdy víc

5 Zoufalství - Sbírka básní (2013/14)

Autorská tvorba Jiřího Petráka započatá od poloviny června 2013. Píši básně na různé téma výhradně z mých vlastních pocitů a zážitků. Krátké a vystihující verše nejen o vybrané osobě, ale i o mně, které bývají napsané ze zoufalství. Využívám sdružený či střídavý rým. Má slovní zásoba není podle mého názoru příliš obsáhlá, tudíž píši jednodušší básně, které mi velmi pomáhají v obtížných životních situací a náladách. Většina veršů je napsaná podle skutečnost, ale některé jsou pouhou mou fantazií, která nezná meze.


2. část: podzim 2013 / jaro 2014

V náladách (#23) trpící, zoufající melancholik natolik do oken zírající v žádném případě sangvinik milující, toužící láskyplně založený v hluboké depresi nemůže si pomoci lépe si žít lépe se cítit lépe se mít nestačí sám sebou být povahově vratký v jádru krotký namyšleně zamyšlený otázkami zahlcený na každé cestě s papírem a tužkou já, jsem to já co osudu se ptá o čem psát? není o čem těžké chvíle zažívat k cíli nedosahovat dny, týdny, měsíce čekám bez konce skrývám emoce štěstí v tomto roce? báseň: V náladách (08.01.2014) / autor: Jiří Petrák Smůla (#22) slyším své srdce samotou skleslé starostmi slabé skutečnostmi smířené sebejistota spadá skepse soupeří se sympatiemi sebekritika sílí stálá svoboda stydět se, svěřit se stvořený snílek schoulit se, schovat se schází spánek stranit se schválně zklamaně snít stavit se statečně soustavně soupeřit směřovat správně stálá snaha smýšlet smysluplně snad s nikým shoda svíčka svítí sesílám signál svírám se, sténám skončit nehodlám báseň: Smůla (28.12.2013) / autor: Jiří Petrák Doteky (#21) otevři oči přistup blíž neboj strachu nic neztratíš pohladit stačí ladnými pohyby beze smíchu zčervenali by bez kontaktu mlčí tělem sblížení hledají v sobě útěchu a vzájemné porozumění pozvolna tančí malými krůčky k příjemnému poslechu pouští si písničky jeden z nás určí kam se dotýkat ve vzrušujícím vzdychu nepřestat hlava se točí myšlenky plynou na čerstvém vzduchu oba se milujou báseň: Doteky (10.12.2013) / autor: Jiří Petrák

Neznámost (#20) přitahovaná kouzlem unesená pohledem v tajuplné platonice slyší svůj hlas převelice tiše hledí na stejného kluka neznámého oba dva, stejné touhy nepřistupují bez odvahy párkrát týdně ráno někdy i odpoledne zahlédne ho oslovení není tak snadné oboustranné zalíbení vyústilo v procítění smysluplné odhodlání stále v hledání ve všech směrech dokonalá připadajíc osamělá neskutečně sympatická na svůj věk zralá třeba pozná jiného nebo čeká na něho dokud v stavu - volná třeba ho pozná báseň: Neznámost (29.11.2013) / autor: Jiří Petrák Zvrácenost (#19) podněcující impulzy manipulovaly s vědomím i přes omluvné dopisy pro ni ztraceným slovní narážky nebyly správně formulované vznikaly urážky naše duše zdeformované nespočetně krát darované růže prosil jsem ji, budeme se smát ona brečela, že už nemůže abych toho přestal, neměla spoléhat černá skvrna před ní varuje, vyhni se ji přátelství těžký pojem jelikož cítím nezájem hlavně nezoufat neprosit, nemluvit, nezdravit nemilovat, nehádat, nedívat a nehledat žádný cíle předstíraná hravost člověkem zblázněným vyvolala schopnost provokovat chováním to, co myslím nevyjadřuji vážně stále svou imaginaci šířím jako virus podobně opakovaným voláním o beznadějnou pomoc nepředstavitelným chápáním zveličoval vše moc své city trousil o zvrhlosti se pokusil nad míru svých sil křičel a prosil báseň: Zvrácenost (20.11.2013) / autor: Jiří Petrák Vzkaz (#18) i přes zákaz posílám všem vzkaz znovu a zas začnu psát pro vás krutý mráz na rukou obvaz na krku provaz vidím svůj obraz příkrý sráz jenom né úraz vyděšený výraz prudký náraz rychle na ráz zlomený vaz kluk světa kaz vnitru zrozený úkaz pochopit ho nejde snáz neposlechne příkaz ani druhých rozkaz staví myšlenkovou hráz pokud máte dotaz pošlete mi vzkaz že toto píši, mám důkaz popisuji realitu zas báseň: Vzkaz (15.11.2013) / autor: Jiří Petrák

1. část: léto 2013

Srdci neporučíš (#17) stále mě poslouchá křičí mi do ucha nedala bacha na milého hocha láska je hluchá na srdce bouchá zlobí vnitřního ducha jen dát si bacha ach, ve snech mě nenechá být šťastný jak blecha před mýma očima pomalu prchá nemůže, je chycená jako moucha dívka příliš plachá čas neúprosně spěchá každý se do toho míchá dobře vím, že nejsi mrcha nepředvídaná předtucha má vnitřní porucha stačí trocha nikdy nevíš, co spáchá všechno vždy uspěchá kde je ta pýcha? neboj, brzy to vyprchá ten kluk psaní nechá báseň: Srdci neporučíš (27.08.2013) / autor: Jiří Petrák Špatný tah (#16) opakovaná chyba které se dopustíš své city nezastavíš zase na tom doplatíš dokolečka dokola ničím sám sebe neposedného zlobila oblíbil si tebe neplánovaný osud stejný příběh dosud který se napraví v zápětí zmrví je to k smíchu nebo breku? nekončící a bezcílné rozpoutal jsem zápletku vnímání popletené psaním na sebe upozorňuji do kontaktu zapojuji vzkazy vyprovokuji následně lituji s tebou, s vámi užít si radost společnými zájmy ustoupí zlost nebýt normální čelit děsivé realitě následné volání vyústí k abnormalitě smůla se lepí na paty odtrhávám květ po květu další den, ještě kolikátý? dopisuji poslední sloku báseň: Špatný tah (25.08.2013) / autor: Jiří Petrák

Být šťastný (#15) život je tak krásný plný nečekaných překvapení v dobrém i špatném ve světě přehnaném každá malá oslava bývá pravou příležitostí mezi lidmi zábava přináší druhým štěstí trávit volný čas s blízkými osobami spojuje nás společenskými hrami milovat druhé znamená silně si důvěřovat osobě drahé nikdy neodporovat myslet na někoho patřit k někomu hrát si na svého pomáhat každému báseň: Být šťastný (24.08.2013) / autor: Jiří Petrák Beznaděj (#14) i když je vše vyjasněno mezi sebou vyříkáno zbytečně zaviněno při pomyšlení smutno zapomenutá minulost nevídaná budoucnost jedno jediné přání začít od znova v bavení když se maximálně snažíš sám sebe ničíš z toho se pak zblázníš tohle nepochopíš dva měsíce trvání každodenní pomyšlení následované znechucení končí na pokraji zhroucení ve stavu zoufalství hledám kamarádství promarněné a ztracené není již vrácené nikdo si mě neváží strašně mě to uráží když se člověk snaží na kolena mě to sráží najevo nic nedala celkově se změnila s malováním přestala život mi zničila dokud mi někdo nepomůže stupňovat se to může podniknu něco velkého zasáhnu do každého báseň: Beznaděj (22.08.2013) / autor: Jiří Petrák Noční bloudění (#13) večer po osmé nemohu doma sedět vyjedu na kole za kopce ke známé v dáli létají blesky nevracím se zpět jedu podél cesty na místo opět nemám odvahu ji vidět do očí se podívat říct jenom pár vět nechtěl jsem nic vyvolat ke dveřím pokládám růži omluvit se je můj chtíč s žádnou kuráží zbaběle prchám pryč nevzal jsem si svetr klepu se zimou déšť a silný vítr bouřka nade mnou větve se kymácí ze strany na stranu zvuky vše vyburácí strach dostanu jedna hodina ráno klesl jsem na dno nejde psát snadno cítím chladno mraky ustoupily hvězdy vylezly skončil čas brzy přijedu zas báseň: Noční bloudění (10.08.2013) / autor: Jiří Petrák

Bujné cesty (#12) před krásným zámkem opuštěným domkem vyschlým rybníkem pichlavým keříkem holým stromkem stojí dívka s deštníkem se zlatým prstýnkem hledí s malým trpaslíkem bouřlivým oblakem kouká někam bokem jedním okem bojí se před úplňkem bolavým krkem vnitřním hlukem stálým brekem smrká kapesníkem uzdravená svým pomocníkem? štěstí našla zázrakem bujná představa mým mozkem jedu dlouho vlakem před mým zrakem míhá se krajina mžikem počasí pod mrakem z nádraží svižným krokem přes město parkem s kamarády pak za barákem označuji se sebekritikem někdy i skeptikem avšak jsem vášnivým výtvarníkem těžce prožívaným básníkem báseň: Bujné cesty (02.08.2013) / autor: Jiří Petrák Zakázané ovoce (#11) to není možné přece mé zasažené srdce bolí stále více od posledního měsíce celého uplynulého července přestal jsem kreslit dokonce žádný moudrý zastánce ani svěřit se kamarádce pocit viny hluboce bolest stoupá prudce od minulé procházce nepíši o lásce nevídaná situace ve velké míře široce zase propadnu panice udělám krok zbabělce bolí mě palice třesou se mi ruce pronikavé duševní nemoce nahání vnitřní emoce touha najít zájemce snažím se převelice nějaká milá společnice nebo osobní strážce nelítost v zámince stále v stejné myšlence ptám se v otázce jestli přijde šance svět je jedna velká fikce dílo opakem romance snad se doberu konce jsem váš ochránce báseň: Zakázané ovoce (27.07.2013) / autor: Jiří Petrák Bláznivý den (#10) mokrý sen žábami obklopen zimou osiřen v močále utopen ráno probuzen v koupelně oholen snídaní ohromen osobou obsloužen hudbou povznesen zprávami pobaven za úspěch pochválen do práce připraven ve městě ztracen trapasem zahanben obchod otevřen u kasy chycen při činu dopaden kontrole podroben k výslechu odbaven nakonec nevinen štěstím políben problému zbaven můj názor vyslyšen rychle z budovy ven panikou unáhlen celý byt zatopen z pohledu vystrašen hasiči odveden končí jeden den můj neskutečný sen brzy začne srpen dopsal mi centropen báseň: Bláznivý den (23.07.2013) / autor: Jiří Petrák

Temno (#9) hluboko v podvědomí čtu své myšlenky ve stavu při vědomí křičím do dálky ničím své hlasivky hlava vytížená hromy, blesky obloha zatažená bouřka hrozivá oči zavřená rána strašlivá situace vyhrocená rychle světlo zhasnout vzpomínku uhasnout náladu zvednout černou oblíknout triko vytažené rozum vypovězený volání neúspěšné čas nenávratný chování agresivní pomoc žádná dvojnásobné přetížení představa ukrutná báseň: Temno (21.07.2013) / autor: Jiří Petrák Školákem (#8) poslední hodina odbyla má škola skončila čtyři roky učení cítil jsem mučení jeden malý lempl chodíval na gympl seděl vpředu v učení pozadu od okna, od dveří druhá školní lavice nikdo tomu nevěří učení miloval velice před tabulí zkoušení vyvolalo zlepšení pro svůj názor bojovat aktivně se zapojovat o přestávky dovádění o hodiny předvádění ze všeho pak unavení následovalo spaní ach, to otravné čtení spousta učebnic a sešitů žádné potěšení většina nudných předmětů jediná jistota výpisky na taháku vzájemná ochota opsat mezi sebou písemku blížilo se pololetí stačilo kousek od propadnutí se čtyřkami procházel s učiteli vycházel ranní vstávání raději psaní omluvenky u doktora či v krku bolení vyhnout se písemky srandu v práci nezažiješ pronikneš do neznáma samotě podlehneš myslel sis donedávna jak si se nerad učil ztracený čas to nebyl pozor dávat stačil nechovat se jako debil škola mě vše naučila do života připravila všeobecné vzdělání posílám poděkování všem učitelům a hlavně kamarádům báseň: Školákem (17.07.2013) / autor: Jiří Petrák Poslední setkání (#7) poslední den v úterý pět dní do konce června počasí mračivý nečekaná rána v očích naděje předaný dopis, můj výtvor říkám si, co se děje? uvnitř tlak a odpor všechna snaha zbytečná milá holka přátelská citově náročná v nitru krotká ve škole a pak cestou několik slov naposledy věnovanou kresbou učitelky zabavenou nebrané ohledy oba s chutí otrávenou psát si budu, co chci všechno jsem ztratil promarnil šanci situaci vyhrotil dokud se nevzchopím na osobu jinou se zaměřím stejně tě nepochopím na zázrak nevěřím žádné zastávání mé obvinění poslední vidění konečné psaní jediné řešení podání ruky a usmíření napraví trápení chování se změní báseň: Poslední setkání (15.07.2013) / autor: Jiří Petrák

Nepřímé spojení (#6) posílám ti pozdrav brzy se uzdrav z těch malých výčitek nebyly přímo mířené jen mých problémů nadbytek v mysli bylo vše otevřené v duchu říkáš si ten nezbedný kluk východisko jakési není mi to fuk jeho chování stále sleduješ co ještě on vymyslí pro nápravu se snaží ve všem ho podporuješ jen to malé nedorozumění vyústilo v odporování chování v situaci nevyrovnané strach ti naháněl všechno bylo unáhlené do kouta tě zaháněl krásné vzpomínky navracím do tvého nitra se vracím bolesti odvracím své chyby vyvracím mé kroky jsou opatrnější duše moudřejší vím, co chceš vím, co cítíš tvé city opravuji možná míru neodhaduji jeden malý příběh nekončí možná druhý začíná třeba někdy vše pokročí ignorace odkráčí báseň: Nepřímé spojení (04.07.2013) / autor: Jiří Petrák Odvaha (#5) poznej pocit začátku neuhýbej okamžiku který zažiješ jednou si ho připomeneš říkej jen pravdu nedělej si srandu za každou cenu riskuj výčitky nemaluj malá příležitost může být pravá chvíle žádná vyčítavost neprchej míle mlhavé vidění pocit horka cítíš odhodlání kdo se na tebe kouká? zkus něco nového nebuď skromný hraj si na svého buď příjemný pokud zažiješ vášeň přijde ta pravá odvaha budeš potěšen vyplatí se námaha to pravé napětí život ti zpříjemní tlukot srdce vyletí pocit vzájemný miluj okamžité stavy neovlivni se davy nemáš, co ztratit nenech život promarnit báseň: Odvaha (30.06.2013) / autor: Jiří Petrák Kdo jsem? (#4) velmi často toulavý na cestách dlouhých samotou vyčítavý s náladou pro smích v nitru skromný navenek silně pozitivní od společnosti odlišný napoví jeho chování se smyslem pro krásu i ve věcech špatných nevěří na spásu pomoc hledá v bližních a tak malý pohodář bývá často samotář pro úspěch chamtivý na nápady hravý nekonečná fantazie bývá jeho poezie kterou si rád představí své pocity vysloví dlouhé vlasy zrzavé hnědé oči zářivé skromný úsměv vábivý v trendech stylový vášnivý romantik chová se jak flegmatik stále ještě mladý na svou vlast hrdý ve všech směrech nadaný pro svou práci zadaný myšlenkami jinde ve svém světě bude báseň: Kdo jsem? (28.06.2013) / autor: Jiří Petrák

Odpuštění (#3) prosím o odpuštění jedna báseň nic nezmění doufám jednou v psaní srdce trpí v zklamání stačí malá reakce nejsem žádný zrádce chtěl bych ti poděkovat první dny opakovat začít znovu kamarádit spolu rozumně si promluvit problémy zahladit vždycky si se smála svou vinu nepopírala nikdy takového nepotkáš však mě znáš čekat je mé trápení posílám ti znamení všude, kde se rozhlídneš si na mě vzpomeneš žádný hněv žádný řev jenom touha jedna z mnoha básně budou pronikavější mé city intenzivnější doufám, že odepíšeš nikdy mě neodmítneš zpívej nahlas kresli nás čas neztrácej myšlenky obracej báseň: Odpuštění (27.06.2013) / autor: Jiří Petrák Kamarádství (#2) můj milý kamarád promluví se mnou rád nikdy mě nezradí vždycky mi poradí kamarád holka či kluk v duši slyším hluk beznadějná ochota trápí mě samota přátelství založené na důvěře neschovává se pod keře co se řekne, to platí nejsme všichni svatí žádná láska, žádný cit veřejně se vyjádřit nejde mi rozvrátit vzpomínky navrátit to, co v duši cítíš na nebi nevidíš starosti zahodíš v posteli marodíš nebudu křičet nebudu brečet prosím vrátit čas neslyším svůj hlas kreslím křídou vzpomínky nejsou to mé záminky pouze udobřit budoucnost utvořit chci být tvůj kamarád nechci ti lhát pravdomluvně říkat za hříchy nepikat báseň: Kamarádství (26.06.2013) / autor: Jiří Petrák První seznámení (#1) červenající tváře žádné slzy moře hřejivý pocit u srdce vyvolávající touhu kreace jemná vůně parfému nevěřil bych jakému kterému bych si přivoněl a starosti zapomněl vidím ti do duše ty má krupicová kaše kterou rád ochutnám a vždycky si ji dám obě ruce na papíře hledím ti do tváře modrá zářivá očka jaká je to kočka ty moje sovičko směješ se maličko vždycky ti pomůžu všechny rány ti vylížu hladím ji vlásky té milé krásky řeka teče, vítr fouká co si v hlavě brouká a tak i jeden polibek není žádný vroubek který nám na duši zůstane naopak, nikdy nepomine ve vztahu i kamarádství posílám ti poselství věř v osudovou lásku a ne v žádnou sázku báseň: První seznámení (22.06.2013) / autor: Jiří Petrák

Literární čtení - Lovosice 2014

Jiří Petrák, Lukáš Vlasák a hosté
KDE: Čajovna, vinotéka Lovosice
KDY: 7.3.2016
HOSTÉ: Laeg Mortemir, Skončil s Palačinkami, Lukáš Nikl, APV
událost / plakát
koláž z videa: 1 / 2
odkaz na video: zde

Další články

Komentáře